pondělí 22. prosince 2014

23. týden, 15.12.2014 - 21.12.2014, Airdrie - Veselé Vánoce vsem!

Ahoj vsichni,
tento tyden nic moc noveho... v pondeli vecere u Lows s bratrem Sanchez, ktery je z Mexika a udelal uplne nejlepsi jidlo… jmenuje se to sawiche a je to salat z rajcat, cibule a krevet... se spoustu bylinek, mohla bych se toho ujist... a potom jsme si povidaly se sestrou Low, fakt se mi styska a skoda, ze uz tam nebydlime, ale muzeme za nimi kdykoliv prijit, takze je to fajn.
V utery jsme mely vymeny, byla jsem v centru Calgary. Sestry tam chudery bydli v byte po starsich (označení misionářů - mužů, pozn. maminky), stravily nekolik dnu uklizenim, ted to vypada obyvatelne, ale je to malicke... a my si bydlime v celem dome. Sice mi dnes zabral uklid asi hodinu, ale stoji to za to :D
V centru Calgary to bylo skvele, vsude tam rostou stromy a domy jsou ruznych tvaru a velikosti, pripadla jsem si trochu jako v Evrope, bylo to fajn. A taky tam lidi chodi po ulicich! Druhy den rano jsme meli lekci s jednim neaktivnim clenem, ktery se nechal pokrtit pred mnoha lety, ale moc na shromazdeni uz nechodi, protoze tvrdi, ze vlastne ani neveri v Boha, ale zvlastni bylo, ze nechtel Boha zaprit…obcas proste potkavame zcela blaznive lidi, kteri stejne  v hloubi duse vi, ze to je pravda, jen se nechavaji rozptylovat nevim cim a neziji podle toho, co je spravne. Na obed nas vzala jedna sestra, ktera byla pokrtena asi pred dvema lety, a to, co nam rekla, jsem presne potrebovala slyset. Rekla nam, ze kdyz ji nasli misionari, bylo to presne to, co hledala a byla za ne hrozne moc vdecna. Tak mi to dodalo odvahu a taky povzbuzeni, ze to, co delame, ma smysl, a i kdyby to melo byt jenom pro jednoho cloveka, jsem ochotna to 18 mesicu delat zcela naplno a po zbytek zivota delat to nejlepsi, co muzu.
Vecer jsem sly klepat na dvere v jedne ulici, rozdavaly jsme karticky s odkazem na video He Is The Gift zde a bylo to celkem neuspesne, az na jedny dvere, kde nam otevrel muz bez tricka.... to me docela vyvadi z miry, ale lepsi nez muz bez kalhot, coz se nam taky stalo..... a po uvodni otazce, kdy jsme necekaly, ze by ho to nejak vice zajimalo, nam prekvapive rekl, ze by se rad dozvedel vice. Byly jsme tak vyvedene z miry, ze jsme mu jenom daly Knihu Mormonovu zde a snazily se domluvit pristi setkani, moje nervy, to by clovek neveril,  co ho vyvede z miry :D

No a zbytek tydne normalni, v patek jsme se rozhodly, ze upeceme vanocni cukrovi a dorucime ho vsem clenum v nasem sboru. Nemely jsme u nikoho veceri a tak jsme se v pet hodin vecer daly do peceni a pekly az do 11, kdy jsme jak mrtve padly do postele. 

Nejdříve si musíte
připravit těsto,
potom vykrajovačky,


přidáte svůj elán, 

pohlídáte dění uvnitř trouby, 


a výsledek je
naprosto skvělý,






Andílci z perníku


Nádhera, sestry jsou šikulky!

Dokonalost zblízka

Ale v sobotu jsme to zacaly dorucovat lidem a vsichni byli moc radi, tak jsme z toho mely radost. A taky jsme byly v domove duchodcu pomahat s cajovym dychankem, ti lide tam jsou uplne bezmocni a sami, tak je jdeme navstivit i na Vanoce. O vanocich nas opravdu nikdo nechce videt na prahu....

Jinak minule pondeli jsme sly do obchodu, chtela jsem si koupit nejaky darek k vanocum ve vytvarnem obchode, ale hledala jsem neco maleho a lehkeho, abych to mohla snadno prevazet a pak si to vzit domu, nakonec jsem nenasla nic, ale vite co jsem si uvedomila? Prislo mi to jako krasne podobenstvi o snaze ziskat spoustu majetku tady na zemi. Je to vsechno hezke, ale jakmile moje misie skonci, stejne budu muset polovinu veci nechat tady a vzit si budu moct jenom omezene mnozstvi.  A ja jsem si uvedomila, ze po smrti si clovek nemuze vzit vubec nic, ani ty dva kufry, ktere muzu mit ted ja. Tak jsem si rekla, ze se radsi budu venovat pestovani dobrych vztahu a sluzbe druhym, protoze zazitky a vztahy si clovek muze vzit s sebou kamkoliv.

Mejte se krasne a vesele Vanoce vsem!!! Mam vas moc rada!


Zuzi

22. týden, 08.12.2014 - 14.12.2014, Airdrie - Je mi 20.

Ahoj vsichni,
tak je to oficialni. Je mi 20. Vice k tomu nemam co dodat. Dekuju vam vsem za prani, udelala mi velikou radost.

Nic moc noveho se nestalo, za zminku snad stoji jen muj pokus o upeceni perniku. Prvnim uskalim bylo prepocitat gramaz na hrnky a lzice, coz se mi asi povedlo, ale moje matematicke schopnosti jsou nevalne a tudiz jsem tam vrazila o pulku hrnku vice nez melo byt, pak to bylo moc suche, prilila jsem mleko a ted jsou z toho pekelne tvrde a sladke susenky. A do toho vseho jsem nemela pernikove koreni... takze jsem se musela spokojit jenom se skorici a hrebickem, ale dneska to jdu napravit a zkusim to znovu!

President a sestra Nicholas nam udelali vanocni besidku. Meli jsme pizzu, zpivali koledy a potom jsme se mohli podivat na film Meet the Mormons. Je to novy film, ktery cirkev vydala, mluvi o zivotech clenu cirkve. No, neni to spatne.



Dalsi vanocni besidku jsme mely ve Food bank, bylo to moc fajn a mluvily jsme se spoustou neclenu, vsichni byli moc mili... bylo to pro dobrovolniky, kteri tam chodi pomahat.

Taky jsme upekly cookies pro nase sousedy a sly se predstavit, bylo to mnohem prijemnejsi nez klepani na dvere bez niceho. Lide nas nevidi moc radi, coz je pochopitelne, ale my stale doufame, ze najdeme nekoho, kdo je pripraveny nas slyset.




Mely jsme prvni lekci se zajemkyni Andreou. Je pripravena slyset evangelium, jen ma ted docela vazne starosti a tak se s nami nemuze potkat az do ledna.... coz je z hlediska "normalnich" lidi pochopitelne, jenze misionarsky cas je tak kratky!! Transfer ma jenom 6 tydnu a tak musime jednat rychle a veci neodkladat.... Taky jsme zacaly cvicne ucit lekce sestru jmenem Carly. Je ji 18, tak je to fajn, ze konecne nekdo blize nam... a doufam, ze si muzeme vsechny posilit sva svedectvi a vzajemne se obohatit.

Taky jsme pomahaly pri cajovem dychanku v domove duchodcu. Bylo to fajn, lide tam jsou hrozne mili... a hrozne stari.... jenze tam bylo "hudebni cislo", pani hraly na zvony.... vsichni seniori si to ohromne uzivali, ale ja jsem tomu nejak nemohla prijit na chut. Do hudby z magnetaku se pridaly zvuku rozladenych zvonu.... no nevim, kdo na tom shledal neco zvukomalebneho.

Vcera jsme byly na festivalu koled, bylo to moc pekne a potkala jsem Jeni! Vubec bych ji tam necekala, ale zazraky se deji...



Jedna vec me zaujala v pismech, mame cinit prime stezky Pane. Cetla jsem manual k tomu a bylo tam vysvetleno, ze pro vladce a panovniky se kdysi opravdu upravovaly silnice, aby meli cestu co nejjednodussi. Tak jsem nad tim premyslela a dosla k tomu, ze musime sirit viru a delit se o to, cemu verime s ostatnimi, aby Pan, az prijde, mel cestu pripravenou.


Mejte se krasne, mam vas vsechny rada! Zuzi

úterý 9. prosince 2014

21. týden, 01.12.2014 - 07.12. 2014, Airdrie, Jsem "maminkou" a moje "baby" je sestra Hatch!

Ahoj vsichni,
tak jak se v misionarske hantyrce rika, jsem "maminkou" a moje "baby" je sestra Hatch! 


Nová dvojice


Se sestrou Hatch
Je z Arizony a nikdy nazazila snih, nezna klouzajici chodniky a prijela v takovych letnich botkach, my mekoty vsechny poctive v kozackach, ze ano.... :D 
No nic, je skvela a mame spoustu spolecneho. 



Treba to, ze obe velmi rady cteme pisma... velmi rady.


Co se udalo tento tyden? Jsme tedy definitivne prestehovane do naseho noveho palace. Krasa. V utery jsem zacala ridit a vecer nas vzala Jeni na veceri a hadejte, co 

se stalo. Rychle jsme preskocily do jejiho auta a ja jsem v tom spechu zapomnela zamknout nase auto. Na zadnich sedadlech nase celodenni nakupy... no nic, bylo pozde a neslo se vratit, tak jsem se jen usilovne modlila. Za chvili jsem citila uplny klid, tak jsem to nechala byt. A kdyz jsme se asi za hodinu a pul vratily, vsechno bylo na svem miste. Vim, ze se o to Pan postaral. Modlitby funguji!

Posledni p-day jsme stravily nakupovanim... navstivily jsme obrovsky obchod s vecmi pro kempovani a loveni a vubec zivot v prirode. 




Maji tam spoustu vycpanych zvirat, zbrani, a je to ooobrovsky obchod. 


Je to obrovský obchoďák, spíše muzeum s obchodním domem, dá se zde koupit všechno pro kempování, pobyt v přírodě a lov

Byl to krasny zazitek! Z fotek snad lze vycist, jak velky obchod to je....











Pohled do obřího nákupního domu
Je to možná spíše kombinace obchoďáku a muzea


Poslední chvíle před odjezdem sestry Lanham


Ve stredu tedy docela smutne rano, posledni se sestrou Lanham. Jely jsme do Calgary vyzvednout novou sestru. Mely jsme hadat, kdo to bude a ja jsem se trefila! Dalsi zazrak byl, kdyz jsem zapomnela fotak ve Food bank, kam chodime kazdou stredu pomahat. Nic, prisel ctvrtek a nase posledni rano se sestrou Lanham. Nalozily jsme kufry a vyrazily jsme. Chtely jsme udelat fotky, jenze to jsem zjistila, ze nemam fotak. Opet jsem se chtela zacit stresovat, ale pak jsem se pomodlila a vedela, ze vsechno bude v poradku. Vypadalo to, ze uz se nikdy neuvidime, tak jsme se se sestrou Lanham rozloucily a jake bylo nase prekvapeni, kdyz ji president pridelil k nam pro ten den znovu! Takze jsme mely jeste nekolik hodin spolu. Jely jsme do food bank a fotak se nasel! Byla jsem za to moc vdecna, ale celou dobu jsem vedela, ze vsechno bude v poradku. Tak jsme udelaly vsechno, co bylo v planu a prisla posledni hodina, kdy sestra Lanham byla s nami (musely jsme ji odvezt zpatky do Calgary v 3.30 a tohle bylo ve 2.00). Mely jsme domluvenou schuzku se zenou jmenem Andrea, kterou nam nekdo doporucil, ze mame navstivit. A dalsi zazrak! Otevrela nam dvere, byla moc rada, ze nas vidi, rekla nam toho spoutu o sobe a jednoduse jsme nasly nekoho, kdo ma zajem o to slyset cemu verime! A uprimne hleda. Mely jsme z toho obrovskou radost a vedely jsme, ze vytrvat do konce opravdu ma smysl.

Sestra Hatch se se mnou podelila o uzasnou myslenku, rekla, ze si toho predtim nikdy nevsimla, ale  ze osobni studium Josepha Smitha ovlivnilo zivoty tolika lidi a proto je tak dulezite pisma denne studovat a osobnimu studiu venovat tolik pozornosti. Vim, ze pisma jsou dulezita, ale nikdy jsem si tohle vsechno nedala dohromady.

Jinak vcera jsme mely uzasne setkani s manzely Porterovymi, kteri zacali v posledni dobe chodit na shromazdeni. Sestra Porter je clenkou uz dlouho, ale byla trochu mene aktivni a jeji manzel neni clenem. Zacaly jsme je ucit lekce v ramci naseho procvicovani a byla z toho uzasna duchovni debata. Moc si s nimi rozumime, jsou k nam ohromne mili. Modlim se o to, aby bratr Porter treba pocitil zajem, opravdu poznat pravdu. Uvidime. Je to skvela prilezitost pro nas vsechny, abychom se nad tim znovu zamysleli, i kdyz jsme tyhle zaklady slyseli uz tolikrat.



Poslední návštěva se sestrou Lanham











Mame dneska spoustu prace, musime umyt auto :( a taky se podivat po nejakych kozackach a kabatu pro sestru Hatch! 





Mejte se vsichni krasne a prijemny adventni cas! Mam vas moc rada a dekuju vsem za dopisy a blahoprani k narozeninam... teda, od zitrka si opravdu pripadam stara.

(pozn. maminky - Zuzi má 9. prosince narozeniny, letos 20 roků. Všechno nejlepší k narozeninám, Zuzinko!).


Vase Zuzi

úterý 2. prosince 2014

20. týden, 24.11.2014 - 30.11.2014, Airdrie, Zmeny, zmeny, zmeny...

Ahoj vsichni,
tak tedy.... nejdriv jsem myslela, ze se tento tyden nic neudalo, ale najednou zjistuju, ze je toho uplne milion, co vsechno vam MUSIM napsat.
Tak tento tyden bylo priserne pocasi (ted se ukaze, kdo obcas sleduje pocasi tady u nas, ano meli jsme -25 na beznem poradku) a do toho byla sestra Lanham nemocna. Opet ztratila hlas, takze jsme musely navstivit lekare... to nam zabralo docela hodne casu, zbytek casu jsem ji musela doslova natlacit do postele, protoze by tam sama nikdy nesla a porad by chtela jit ven a pracovat, ale tohle uz opravdu potrebovalo vyresit. Takze jsme navstivily lekare a ted uz je skoro uplne v poradku. A venku byla opravdu velka zima.... dva dny jsme nemely dovoleno vubec vychazet ven, natoz tak ridit auto. 
(Počasí sleduji velmi bedlivě a ve zprávách z Airdrie říkali, že bylo dokonce -34,5 a varovali před nízkými teplotami v kombinaci se silným větrem - pozn. maminky)
Obrázek teplotní mapy z předpovědi počasí
z  28.11.2014, připočtěte si vítr,
který snižuje teplotu o několik stupňů
 a jsme někde na -40
Pres to vsechno jsme musely dvakrat do Calgary, jednou kvuli odjizdejicim misonarum (sestra Lanham leti uz v patek domu!!!), tak ja jsem mela prilezitost kontaktovat lidi na ulici v centru mesta. A podruhe proto, ze BUDU TRENOVAT NOVOU SESTRU. Z toho jsem trochu nervozni, ale tak nejak se to dalo predpokladat. Tento transfer prijede 11 novych sester a 15 jede domu. No nic, doufam, ze budu dobrym prikladem a hlavne nadsenou misionarkou. Protoze novi misonari vetsinou prichazeji s nadsenim a dulezite je, tohle odhodlani pracovat "neuhasit".
V patek jsme tedy nemeli povoleno vychazet ven, ale my jsme musely do Calgary - teda musim rict, ze to byla asi nejblaznivejsi jizda.... jely jsme po dalnici, vsude foukal snih, bila tma, nic nebylo videt... i vitr byl docela silny, ale my jsme se modlily, abychom mohly dobre docestovat a Pan nas ochranoval celou cestu tam i zpatky.
Kdyz jsme se konecne vratily, mely jsme zpozdeni a mely jsme jit pomahat do domova duchodcu... jelikoz ridit nebylo nejbezpecnejsi, rozhodly jsme se tam jit pesky. Spatny napad. 
Je to jenom 200 metru pres skolni hriste, ale foukal silene silny vitr  a my jsme se brodily zavejemi a tech pouhych 200 m sly asi tak 10 minut. Kdyz jsme se konecne dostaly dovnitr, necitily jsme prsty u nohou, nosy jsme mely modre...kanadska zima, za okny je. Ale chapejte, kde jinde bych ziskala takove zazitky, ze ano? Jelikoz jsme nemely povoleno vychazet ven, ale presto jsme sly, rozhodly jsme se dostavit se na veceri ponekud drive.... sestra Horton (prezidentka Pomocneho sdruzeni) nas odvezla do Crossfieldu, silena cesta - opet nebylo nic videt, ale dorazily jsme v poradku a stravily zbytek dne a vecer u Sheppardovych. Kdyz uz nemuzeme jit ven, lepsi byt aspon u nekoho doma, ne? Bylo to skvele a na veceri prisel i mene aktivni a nedavno pokrteny clen, tak to bylo moc fajn.
Tohle se nedá pozorovat bez polykání slin - nádhera!

Úžasné vegetariánské rolky








A v sobotu jsme opet nemohly ven, ale tentokrat jsme mely o zabavu postarano, musely jsme se totiz sbalit a nachystat uplne vsechny veci ke stehovani do noveho domu. Od pondeli totiz bydlime v dome clenu, kteri ziji pul roku v Australii a pul roku tady, takze pres zimu jsou pryc a my tudiz mame pro sebe uplne cely jejich dum. Pripadam si jako na zamku, mame dve koupelny, velkou loznici a milion pokoju (dobre asi dva nebo tri), kde muzeme studovat, plus velky obyvak a kuchyn s jidelnou. Tohle je urcite nejkrasnejsi misto pro misionare, snad na celem svete.... teda az po Jeni. Je to vsechno krasne, ale rodina Lowovych mi bude hrozne moc chybet, se sestrou Low jsme se dost spratelily.... jsou uzasni. Alespon, ze jsou stale v nasem sboru a ja tady zustavam.
Za tento posledni, sedmitydenni trasnfer, musim rict, ze se hrozne moc udalo. Oblibila jsem si tuhle oblast snad uplne nejvic... dobre mela jsem jenom jednu oblast predtim, ale... clenove tady jsou hrozne pratelsti, vzdycky se mame na koho obratit, kdyz neco potrebujeme. Mozna to byla "mrtva" oblast, ale my se sestrou Lanham jsme pracovaly, jak nejlepe jsme mohly a zda se, ze se to dari. V nedeli jsme ucily dalsi rodinu prvni lekci (jsou to aktivni clenove, ale my potrebujeme procvicovat uceni lekci, ktere mame pro zajemce), maji male deti, takze to je skvela prilezitost pro nas, abychom se naucily, jak pristupovat k uceni deti.
A potom jsme kontaktovaly jednu pani, na kterou nam dali doporuceni a hadejte co! Rekla, ze muzeme tento tyden prijit znovu a mluvit s ni o evangeliu vice! Ani tomu nemuzeme uverit. A taky jsme mely veceri s manzelskym parem, on neni clenem. Jsou to vegetariani (ano, vy, co me znate, vite), takze jsme meli milion veci, o kterych jsme mluvili, udelali nam opravdu uzasne zelne zavitky a souhlasili s tim, ze je muzeme ucit lekce! Nevime, jestli se z neho stane novy zajemce, ale v kazdem pripade mame dalsi rodinu, kterou muzeme ucit lekce. Sestra Lanham vi, co dela a ja jsem mela tu vysadu ucit se od ni. Prestoze nebyla moji trenerkou, vim, ze muj "trenink" dokoncila a ja jsem poznala, co vsechno muzeme delat. Byla pro me obrovskym pozehnanim a tak ted jsem na rade ja, abych predala stejne nadseni a snad i schopnosti nove sestre a spolecne jsme tady mohly pracovat a nenechat tuhle oblast umrit.
Moc na vas vsechny myslim, hrozne rychle to leti, uz je prosinec, za chvili vanoce a cely rok utekl. Mejte se krasne a pamatujte, ze s nadsenim a odhodlanim se da zvladnout uplne vsechno. A s duverou v Pana.

Zuzi

úterý 25. listopadu 2014

19. týden,17.11.2014 - 23.11.2014, Airdrie, Málem jsem zapomněla

Ahojte vsichni,
malem bych na vas zapomnela.
Budu opravdu strucna, v pondeli jsme navstivily neaktivni rodinu, ktera byla moc pratelska a doufame, ze se nam podari zustat s nimi v kontaktu.

V utery jsme se venovaly opet klepani na dvere, nekteri to nemaji radi, cemuz docela rozumim, ale ja se snazim k tomu pristupovat pozitivne a docela me to bavi. Clovek nikdy nevi, koho najde. Nasly jsme jednu mladou maminku, ktera byla moc pratelska a rekla, ze muzeme prijit znovu... to se nam casto nestava, takze se mi nesmejte. A taky jsme zaklepaly na dvere jedne pani, ta otevrela a hned se s nama dala do reci, byla neskutecne mila a hned nas pozvala na veceri... je krestanka. Ani jsem nemohla uverit tomu, ze takovi lide jeste existuji.

Podnikly jsme take vylet do Drumhillers.

Mestecko zapadle doslova a do pismene mezi lomy, nasly se tam vykopavky dinorausu, takze tam dinosauri vladnou. Bylo to moc pekne misto, i kdyz zapadakov nejvetsi.










Navstvily jsme jednu clenku ze Skotska, je neskutecne laskava a pratelska a clovek se citi jako doma. Je uzasne, jak laska k sobe pritahuje lidi. Mam ji moc rada, prestoze se musim soustredit na 200% abych pochytila, co rika (a ze toho rika hodne), protoze skotsky prizvuk je opravdu velmi silny a i rodili mluvci maji trochu problem ji rozumet.

Ucime Ariahu lekce, ktere mame normalne pro zajemce a je to uzasne. Tolik se toho vsechny ucime a hrozne nam to pomaha. Aspon tak mame prilezitosti ucit.

Predstavte si, ze mandarinsky mluvici misionari nasli v telefonnim seznamu nejakou korejsky mluvici pani, tak to zkusili, dali ji knihu Mormonovu v anglictine. Ona nemluvi anglicky, ale bydli v nasi oblasti, tak jsme objednaly KM v korejstine a dorucili ji to... no otevrel nam jeji manzel jenom ve spodnim pradle, nacez hned zabouchl a potom nam otevrela ona. Bylo to asi nejdivnejsi predani KM, jake jsem kdy udelala, ale uvidime... netusime, jestli ma vubec zajem, ale knihu zi vzala.

Taky jsme navstivily dve stare pani v domove duchodcu, jsou tak neskutecne naplnene laskou, ze je to proste uzasne. Mam je hrozne moc rada. Vzdycky jim zpivame  a cteme s nimi Bibli. A vcera vecer jsme mely ucit dalsi lekce dalsi z nasich clenu, Rachel. Ona na nas trochu zapomnela a byla domluvena, ze si bude povidat s kamaradem na skype... tak mu napsala, ze tady ma sestry a jestli muze pockat, nebo jestli se chce pridat na skype k nam. A on rekl, ze se prida! Neni clenem cirkve a tak jsme ucily prvni lekci... prestoze to byl jenom trenink, citily jsme Ducha Svateho a vim, ze i kdyz se nam to nikam nepocita, mely jsme duchovni diskuzi a to je to jedine, na cem mi zalezi.

Mejte se krasne a dekuju za maily a dopisy!


Zuzi

středa 19. listopadu 2014

18. týden,10.11.2014 - 16.11.2014, Airdrie - A je to tady - dvojmistna cisla pod nulou

Ahoj vsichni,
tak tenhle tyden se toho zas tak moc nestalo.. az na...
Ve stredu jsme se jako vzdycky vydaly do centra mesta kontaktovat lidi. Vybavily jsme se kabaty, ja jsem oblekla svuj novy a dlouhy od Vrbu, sestre Lanham jsem pujcila svuj cerny a jedem. Hned po vystoupeni z tepleho vlaku nam bylo jasne, ze dneska to nebude zadny med, ani lazo plazo. Plazo uz vubec ne. Podle teplomeru bylo "jen" -17 a svitilo slunicko, ale foukal silene studeny vitr...

a tak kdyz jsme pozdeji zavolali Weather=pocasi (je to proste predpoved pocasi v mobilu, ale ja jsem az do tohoto transferu zila v domneni, ze to je jmeno nejake sestry - anglicka jmena jsou nevyzpytatelna - a od te doby rikame, ze volame Weather a zeptame se ji, co nam povi). No, Weather rekla, ze kvuli vetru je -29.. to uz nam bylo trochu jasnejsi. Vsichni doslova utikali z budovy do budovy a my jsme se snazily, alespon rozdat par pozvanek na vystavu betlemu.... Po hodine a pul snazeni jsme to vzdaly a sly se najist do nakupniho centra se zcela necitlivymi prsty na nohou i na rukou. 

Začíná přituhovat
Auta mají zvedací podvozky,
protože sníh se
v Kanadě neodhrnuje













Vecer jsme mely uzasnou veceri s manzely Lancasterovymi, jsou to chramovi pracovnici a maji velkou znalost pisem. Bavili jsme se o pribezich ze stareho zakona a ja jsem si znovu uvedomila, kolik toho jeste musim prostudovat. Nechapu, ze jsem tolik casu venovala hloupostem... ta pisma jsou opravdu velmi zajimava, treba na to budu mit dostatek casu az jednou budu v duchodu, coz asi nikdy nebudu.. nevadi :-DDD

Zdá se, že někteří lidé
potřebují mít zimu i v domě,
sníh za okny jim nestačí
Rozhodli jsme se upect susenky jako aktivitu naseho okrsku (4 misionari a my dve)… no bylo to zajimave, obrovska misa a melo to byt 120 susenek, ale prvni varka se nam spekla v jeden obrovsky cookie.... bylo to vesele, nakonec jsme z toho se sestrou Lanham susenky vymodelovaly a asi 12 taliru se povedlo i zabalit a pripravit k doruceni.


Vločkové cookies,
ale z ovesných,
ne sněhových vloček
Mame spoustu doporuceni od lidi, kde vsude zaklepat na dvere, tak se snazime, myslely jsme si, ze sobota bude dobry den, kdy zastihneme lidi doma, omyl... zda se, ze Kanadane se doma snad vubec nevyskytuji. Ale abych byla uprimna, jeden mladik se tvaril, ze nevi, kam driv skocit, ale zeptal se, jestli mame nejakou brozurku nebo tak neco a tak jsme mu s radosti daly Knihu Mormonovu a Znovuzrizeni evangelia, zdalo se, ze hleda a mozna je to nekdo pripraveny pro nas...

Taky se nam podarilo ucit prvni lekci opravdove zajemce! Jsou z Filipin a brzy se musi vratit domu, kvuli tomu, ze jim vyprsi viza, ale ctou Knihu Mormonovu, modlili se s nami a opravdu hledaji. Tak jsme mely pekny zazitek... a samozrejme peknou vysluzku neb zcela nahodou slavili neci narozeniny (Filipinci slavi kazdy tyden neco, mam pocit).
Vcera jsem ucila zasady evangelia na tema pokani. Uvedomila jsem si, kolik toho jeste musim napravit, ale vim, ze tak dlouho, jak dlouho se snazime a chceme byt lepsi, nam Pan bude pomahat a my dokazeme prekonat sve slabosti a jit spravnym smerem. Pokani totiz take znamena - PRESTAT delat spatne veci. Takze "cinte pokani" vlastne znamena, "prestante s tim spatnym".

Jestli mate cas, kouknete na Etera 12 zde, uzasna kapitola.

Mejte se krasne, mam vas moc rada a dekuju za vsechny dopisy i maily.

Zuzi

sobota 15. listopadu 2014

17. týden, 03.11.2014-09.11.2014, Airdrie; Ladovská zima, opět tu je...

Ahoj moji mili, teda, toto rychle utika.

Co me tedy potkalo minuly tyden? Co nas potkalo? 
Nejaky bacil se tu prehnal, takze jsme byly trosku pomalejsi a unavenejsi, ale je to lepsi. Nevim presne proc tomu tak je, ale mirne podeziram podminky naseho bydleni... teplota v nasem pokoji totiz pres noc klesne tak na 15 stupnu celsia.... coz je nekomu mozna prijemne, ale my rano klepeme kosu..ale potom zatnem zuby a hodinu cvicime a zahrejeme se.... vcera vecer jsme ovsem odmitly stravit dalsi noc v takovych teplotach a jelikoz rodina, u ktere bydlime opustila Airdrie a odletela na tyden do tepla (hlasite zavidime), spaly jsme hezky v obyvaku u planouciho krbu a bylo nam tam moooc dobre.

Sestra opět v akci - takto vypadá kuchyň,
 poté, co sestra Kolková
zapomene zavřít
 víko od hnětače
Zaciname se trosku orientovat, kdo je kdo, nezda se to, ale ono opravdu trva docela dlouho, nez pozname vsechny cleny ve sboru a nez nam zacnou duverovat natolik, ze nam doporuci nejake lidi, ktere bychom mohly ucit.

Nicmene, my to nevzdavame a snazime se ze vsech sil a tento tyden jsme ziskaly asi 6 tipu, kde bychom mohly zaklepat na dvere. Ja chapu vsechny, kteri nemaji zajem, ale na druhou stranu... je mi lito, kdyz se lide pripravuji o tolik pozehnani, ktere ja osobne vidim kazdy den. Ovsem, kazdy ma svobodnou volbu a musim rict, ze lide tady jsou k nam vzdy zdvorili a mili, i kdyz nas odmitaji.

Než sestry najdou zájemce chvíli trvá, 
ale nevzdávají se
 a snaží se ze všech sil











Byly jsme tento tyden opet v centru mesta a nebylo to moc uspesne, skoro vsichni nas odmitli.... tak sedime ve vlaku a jedem domu, uz uz jsem chtela usnout, kdyz v tom mi nejaky muz zaklepal na rameno s otazkou, jestli jsem jeptiska.... prekvapene jsem odvetila, ze ne.. ze jsem misionarka Cirkve Jezise Krista Svatych poslednich dnu..(a v duchu jsem si rikala, ze jestli vypadam na jeptisku, tak uz je to opravdu hodne spatne :DDDD). Mluvily jsme s nim celou cestu vlakem, daly mu Knihu Mormonovu a nase cislo.... v kazdem pripade jsem byla stastna, ze nekdo projevil zajem a clovek nikdy nevi, kdy se muze dotknout neciho srdce.

Nasi "rodice" Sheppardovi nas pozvali opet na veceri... uz jsem psala, ze jsme tam pecene varene... jsou hrozne fajn a je to vzdycky bezvadna navsteva.... no nic, volali jsme den predtim, abychom potvrdily veceri a oni z legrace nadhodili, at si nezapomene prinest sombrera, protoze tentokrat mame mexicke jidlo.... (uz jsem psala, ze bratr Sheppard je uzasny kuchar, ze ano?)... no ale to bychom nebyly my dve, abychom to nevzaly vazne.

Dva drsní, hladoví senores s hudebním nadáním
Sombrero jsme nemely, ale nasly jsme (kdo vi, jak se tam dostaly) dva kovbojske klobouky, vyrobily falesne knirky a na veceri se dostavily v prevleceni za señores..... a pisni Vsichni jsou uz v Mexiku.... pricemz sestra Lanham delala hudebni pozadi slovem Mexiko, ktere zopakovala vždy, kdyz ho v pisni Michala Tucneho zaslechla.... no Sheppardovi se popadali za bricho a my taky, pac jsme si ho hned potom hezky naplnily tortilami a quacamole a fazolemi a palivou ryzi a morskymi plody... (psala jsem, ze jsem nikdy predtim nesnedla tolik krevet jako za tento posleni tyden tady?).

Večeře ve španělském tónu


Nic zajimaveho se uz asi nestalo, jen to, ze clenove tady jsou proste neskutecne mili a casto k nam maji takovou duveru, ze jsme tu pro ne proste od toho, abychom poslouchaly. Asi to neni misionarska prace, ktera prinese mnoho cisel, ale ja citim, ze pomoc lidem, at uz jakakoli je vzdy dobre straveny cas a jsem stastna, kdyz lidem muzeme pomoct aspon takto. A verim, ze najdeme dalsi, kteri hledaji a chteji poznat pravdu.


No jo, vcera rano nam nasnezilo asi 20 cm snehu... teplota klesla na -13 a my skrabeme auto tak 4krat za den....

V Kanade cesty neprohrnuji... ono se to usadi a na spodu bude slusna vrstva ledu.... tudiz rychlost nasi jizdy se zmensila ze 30km/h v okoli skol
na 20 km/h kdekoliv, ale je to lepsi, nez chodit pesky! Nase uzasne chytre a moderni auto ma pohon na vsechny ctyri kola... jen nevim, kde se to zapina... :DDDD









Mejte se krasne, mam vas moc rada a dekuju vsem za maily a dopisy !


Zuzi

úterý 4. listopadu 2014

16. týden, 27.10.2014 - 2.11.2014, Airdrie, Halloween


Ahoj vsichni,
tak zase mam cil byt strucna, znate me, mozna tuhle vetu priste preskocim, ale to bych nebyla ja... haha.

Musim vam napsat, jak jsme stravily minule pondeli - nas volny den, kdy si muzeme delat "co chceme", kdy muzeme odpocivat, chodit na vylety, hrat stolni hry, valet se, cist si, nakupovat, varit, pect, cvicit, behat, sledovat povolene filmy (samozrejme jsou to cirkevni filmy), ale proste co chceme. A hadejte, jak jsme ho stravily minuly tyden?
Nejprve maly uvod....tak tedy, jednomu starsimu se libila jedna sestra, ktera take pouzivala nase auto a on nenasel jiny zpusob, jak ji to dat najevo, nez ze nanese drevorubce hodnou vrstu margarinu na kapotu naseho zbrusu noveho vozidla (samozrejme to neni povolene, jsme na misii a ne na dovolene, kde si hledame protejsek, ale stalo se; a rict, ze nase auto je zbrusu nove je vystizne, protoze ma najeto asi 1900 km a to jsme najely my minuly mesic). 
Mily margarin se tedy rozpustil a ztuhnul, rozpustil a ztuhnul, sestry byly line to umyt hned a zkusily to vylepsit v mycce aut… vysledkem byla premena margarinu na lepidlo, s uspechem pouzivane na samolepky, ktere se velmi dlouho nechtelo se svym novym pusobistem - kapotou auta - rozloucit!!!! Zkusily jsme vsechno - studena voda, suchy hadr, jar, vosk na auto.... po 4 hodinach jsme to vzdaly a na 30 minut se zhroutily doma na gauci nez byl cas zacit zase pracovat.
Je vidět, že někteří
 už toho mají opravdu dost
 a potřebují si odpočinout
Ve stredu totiz byla zonova konference a inspekce aut.... dodam jen, ze jsme stravily dalsi 2 hodiny cistenim toho masla (nakonec zabrala horka voda, ale udrzte vodu horkou při -4 °C a na prochladle kapote). Behaly jsme s kyblem horke vody, abychom ocistily 1cm2, opravdu narocne. Nyni je auto docela v uchazejicim stavu...jesteze uz to mame za sebou! :D

Pomahaly jsme take s pripravou mrazenych jidel pro rodiny, ktere to potrebuji, byla to zabava a samozrejme jsme si odnesly vysluzku domu. Lide se o nas tady velmi moc staraji. 

Ve stredu jsme zabloudily pouze jednou pri ceste na zonovou konferenci a nazpatek jsme dokonce stihly jit pomahat do food bank. Beca (dcera jedne pani, ktera tam pracuje) je moc mila a celou dobu jsme vykladaly, chodi do katolicke skoly a ma velmi vysoka meritka, tak se necitime divne, ze tolik veci „nemuzeme“ nebo naopak delame.  

Prisel ctvrtek, cely tyden jsme pracovaly na halloweenskych vzkazech pro cleny, snazime se je poznat a kdyz nikoho neucime, tak pracujeme se cleny a delame co muzeme.

Sestry připravovaly halloweenské
vzkazy pro členy
Mely jsme cely den hrozne napilno, ale rano nam napsala jedna sestra, ze by potrebovali pomoc s uklizenim domu, stehuji se. Rozhodly jsme se, ze to nejak vecpeme do programu a hadejte co? Stihly jsme vsechno a jeste jsme mely asi 10 minut na oddech nez byl cas jit na nvstevu na veceri k Sheppardovym. 
Je to starsi manzelsky par a jsou k nam neskutecne hodni, jsme u nich doslova pecene varene a proste mame tady rodinu! Tentokrat jsme mely asijske jidlo-restovana zelenina s ryzi. Desne dobre.

Jídla jsou čím dál tím lepší.
Když členové zjistili, že sestry jedí mořské plody,
 začali jim připravovat takto lákavé večeře.
A sestry si je nemohou vynachválit.
Aby ne!
Vracime se zpatky domu a sestra Lahnam me zkousi, jestli vim, kde jsme. Zkousime se obcas tak navzajem, protoze jsme na tom obe stejne, a rikame si, ze dnes se pokusime vratit se domu po dalnici. Takze tato odbocka ne, protoze chceme jet po dalnici, uspesne ji tedy mijime a prichazi vytouzena dalnice. Aha. Jenze, kterym sjezdem z dalnice ven??? No samozrejme jsme skoncily v protismeru a uz si to ficime misto na jih na sever. Asi jsem nenapsala, ze Airdrie a zvlast Crossfield jsou skoro na hranicich misii Calgary a Edmonton ... takze, co se stane kdyz jedeme dale na sever? Sestra Lahnam hlasi, myslim, ze jsme oputily nasi oblast - volat nasemu oblastnimu vedoucimu? 
Za chvili (nikde zadny sjezd pochopitelne), myslim, ze jsme oputili nasi zonu - volat zonovemu vedoucimu?  Porad zadny sjezd, ale v dalce vidime pumpu. Odbocime na pumpu a dozvidame se, ze asi po 5 km to budeme moci otocit... a tak jedeme dal a sestra Lahnam - myslim, ze jsme oputily misii - volat misijnimu prezidentovi???

Naše známá dvojice cestovatelek.
 Kdyby sestra Lanham ohlásila:
"Myslím, že jsme opustily Kanadu",
co myslíte, volaly by kanadskému
 prezidentovi nebo
prezidentu Spojených států?
No nic, nakonec jsme nasly cestu domu, ale Sheppardovi nam pro jistotu vcera dali GPS....
















Jinak Halloween jsme stravili s Hortonovymi, grandpa Horton... vyrezavaly jsme dyni, mely desne palivou polevku a stihly rozdavat sladkosti detem, ktere prisly "trick or treat". Taky jsme dostaly "misionarskou hudbu", jsou to stare pisnicky, ale nam se to libi a ohromne se u toho nasmejeme.

Nejen Halloween,
 ale už i vánoční stromeček!
Všechno se motá
 kolem Halloweenu




V sobotu bylo setkani se sestrou Stephens, radkyni v generalnim predsednictvu Pomocneho sdruzeni


Chtely jsme jet, ale podminkou bylo, ze nas tam musi vzit nekdo ze clenu. Obvolaly jsme skoro vsechny sestry, ale nikdo nemel misto nebo nejel.... byl patek vecer a my jsme porad jeste nemely nic domluvene. Jedeme domu a obema nam to je trochu lito, ale pak jsme citily, ze jsme se o to modlily a vsechno bude v poradku. Prijedeme domu a vola nam sestra Sheppard s otazkou, jestli se nekdo nasel, kdo by nas vzal. My, ze ne. A ona, sestry, vyzvednu vas zitra, mozna budeme mit trochu zpozdeni, protoze musim vyhodit bratra Shepparda v praci, ale jedem! Nemohly jsme uverit tomu, jak laskava byla. Rano nas vyzvedla a vsechno jsme stihly vcas.
Bylo to moc zajimave setkani, nejvice me zaujala myslenka o tom, ze Petr kracel po vode tak dlouho, jak dlouho byl zameren na Spasitele a nepochyboval. 
Ale jakmile se nechal vyrusit, zacal se topit. Ovsem Jezis Kristut byl stale pripraven s natazenou rukou, aby mu pomohl - viz Matouš, kapitola 14, verše 23- 31: 


To mi pripomina, ze to tak je vzdycky. Dokud se na Jezise Krista spolehame, postara se o nas. Jedine chvile, kdy mame pocit, ze nas nechava se topit, jsou, kdyz my sami se odvratime a koukame jinam.

A jinak vcera jsme mely byt bez vecere a hadejte u koho jsme skoncily? Ano, u Sheppardovych.... byla to moc prijemna a duchovni navsteva, jsou proste uzasni.

Jestli mate chvili, kouknete na jakoukoli kapitolu ze 3. Nefiho


a napiste, co vas zaujalo. Jsou to uzasne verse.

Mam vas moc rada a dekuju za vsechny dopisy a maily!

Zuzi