pondělí 22. prosince 2014

23. týden, 15.12.2014 - 21.12.2014, Airdrie - Veselé Vánoce vsem!

Ahoj vsichni,
tento tyden nic moc noveho... v pondeli vecere u Lows s bratrem Sanchez, ktery je z Mexika a udelal uplne nejlepsi jidlo… jmenuje se to sawiche a je to salat z rajcat, cibule a krevet... se spoustu bylinek, mohla bych se toho ujist... a potom jsme si povidaly se sestrou Low, fakt se mi styska a skoda, ze uz tam nebydlime, ale muzeme za nimi kdykoliv prijit, takze je to fajn.
V utery jsme mely vymeny, byla jsem v centru Calgary. Sestry tam chudery bydli v byte po starsich (označení misionářů - mužů, pozn. maminky), stravily nekolik dnu uklizenim, ted to vypada obyvatelne, ale je to malicke... a my si bydlime v celem dome. Sice mi dnes zabral uklid asi hodinu, ale stoji to za to :D
V centru Calgary to bylo skvele, vsude tam rostou stromy a domy jsou ruznych tvaru a velikosti, pripadla jsem si trochu jako v Evrope, bylo to fajn. A taky tam lidi chodi po ulicich! Druhy den rano jsme meli lekci s jednim neaktivnim clenem, ktery se nechal pokrtit pred mnoha lety, ale moc na shromazdeni uz nechodi, protoze tvrdi, ze vlastne ani neveri v Boha, ale zvlastni bylo, ze nechtel Boha zaprit…obcas proste potkavame zcela blaznive lidi, kteri stejne  v hloubi duse vi, ze to je pravda, jen se nechavaji rozptylovat nevim cim a neziji podle toho, co je spravne. Na obed nas vzala jedna sestra, ktera byla pokrtena asi pred dvema lety, a to, co nam rekla, jsem presne potrebovala slyset. Rekla nam, ze kdyz ji nasli misionari, bylo to presne to, co hledala a byla za ne hrozne moc vdecna. Tak mi to dodalo odvahu a taky povzbuzeni, ze to, co delame, ma smysl, a i kdyby to melo byt jenom pro jednoho cloveka, jsem ochotna to 18 mesicu delat zcela naplno a po zbytek zivota delat to nejlepsi, co muzu.
Vecer jsem sly klepat na dvere v jedne ulici, rozdavaly jsme karticky s odkazem na video He Is The Gift zde a bylo to celkem neuspesne, az na jedny dvere, kde nam otevrel muz bez tricka.... to me docela vyvadi z miry, ale lepsi nez muz bez kalhot, coz se nam taky stalo..... a po uvodni otazce, kdy jsme necekaly, ze by ho to nejak vice zajimalo, nam prekvapive rekl, ze by se rad dozvedel vice. Byly jsme tak vyvedene z miry, ze jsme mu jenom daly Knihu Mormonovu zde a snazily se domluvit pristi setkani, moje nervy, to by clovek neveril,  co ho vyvede z miry :D

No a zbytek tydne normalni, v patek jsme se rozhodly, ze upeceme vanocni cukrovi a dorucime ho vsem clenum v nasem sboru. Nemely jsme u nikoho veceri a tak jsme se v pet hodin vecer daly do peceni a pekly az do 11, kdy jsme jak mrtve padly do postele. 

Nejdříve si musíte
připravit těsto,
potom vykrajovačky,


přidáte svůj elán, 

pohlídáte dění uvnitř trouby, 


a výsledek je
naprosto skvělý,






Andílci z perníku


Nádhera, sestry jsou šikulky!

Dokonalost zblízka

Ale v sobotu jsme to zacaly dorucovat lidem a vsichni byli moc radi, tak jsme z toho mely radost. A taky jsme byly v domove duchodcu pomahat s cajovym dychankem, ti lide tam jsou uplne bezmocni a sami, tak je jdeme navstivit i na Vanoce. O vanocich nas opravdu nikdo nechce videt na prahu....

Jinak minule pondeli jsme sly do obchodu, chtela jsem si koupit nejaky darek k vanocum ve vytvarnem obchode, ale hledala jsem neco maleho a lehkeho, abych to mohla snadno prevazet a pak si to vzit domu, nakonec jsem nenasla nic, ale vite co jsem si uvedomila? Prislo mi to jako krasne podobenstvi o snaze ziskat spoustu majetku tady na zemi. Je to vsechno hezke, ale jakmile moje misie skonci, stejne budu muset polovinu veci nechat tady a vzit si budu moct jenom omezene mnozstvi.  A ja jsem si uvedomila, ze po smrti si clovek nemuze vzit vubec nic, ani ty dva kufry, ktere muzu mit ted ja. Tak jsem si rekla, ze se radsi budu venovat pestovani dobrych vztahu a sluzbe druhym, protoze zazitky a vztahy si clovek muze vzit s sebou kamkoliv.

Mejte se krasne a vesele Vanoce vsem!!! Mam vas moc rada!


Zuzi

22. týden, 08.12.2014 - 14.12.2014, Airdrie - Je mi 20.

Ahoj vsichni,
tak je to oficialni. Je mi 20. Vice k tomu nemam co dodat. Dekuju vam vsem za prani, udelala mi velikou radost.

Nic moc noveho se nestalo, za zminku snad stoji jen muj pokus o upeceni perniku. Prvnim uskalim bylo prepocitat gramaz na hrnky a lzice, coz se mi asi povedlo, ale moje matematicke schopnosti jsou nevalne a tudiz jsem tam vrazila o pulku hrnku vice nez melo byt, pak to bylo moc suche, prilila jsem mleko a ted jsou z toho pekelne tvrde a sladke susenky. A do toho vseho jsem nemela pernikove koreni... takze jsem se musela spokojit jenom se skorici a hrebickem, ale dneska to jdu napravit a zkusim to znovu!

President a sestra Nicholas nam udelali vanocni besidku. Meli jsme pizzu, zpivali koledy a potom jsme se mohli podivat na film Meet the Mormons. Je to novy film, ktery cirkev vydala, mluvi o zivotech clenu cirkve. No, neni to spatne.



Dalsi vanocni besidku jsme mely ve Food bank, bylo to moc fajn a mluvily jsme se spoustou neclenu, vsichni byli moc mili... bylo to pro dobrovolniky, kteri tam chodi pomahat.

Taky jsme upekly cookies pro nase sousedy a sly se predstavit, bylo to mnohem prijemnejsi nez klepani na dvere bez niceho. Lide nas nevidi moc radi, coz je pochopitelne, ale my stale doufame, ze najdeme nekoho, kdo je pripraveny nas slyset.




Mely jsme prvni lekci se zajemkyni Andreou. Je pripravena slyset evangelium, jen ma ted docela vazne starosti a tak se s nami nemuze potkat az do ledna.... coz je z hlediska "normalnich" lidi pochopitelne, jenze misionarsky cas je tak kratky!! Transfer ma jenom 6 tydnu a tak musime jednat rychle a veci neodkladat.... Taky jsme zacaly cvicne ucit lekce sestru jmenem Carly. Je ji 18, tak je to fajn, ze konecne nekdo blize nam... a doufam, ze si muzeme vsechny posilit sva svedectvi a vzajemne se obohatit.

Taky jsme pomahaly pri cajovem dychanku v domove duchodcu. Bylo to fajn, lide tam jsou hrozne mili... a hrozne stari.... jenze tam bylo "hudebni cislo", pani hraly na zvony.... vsichni seniori si to ohromne uzivali, ale ja jsem tomu nejak nemohla prijit na chut. Do hudby z magnetaku se pridaly zvuku rozladenych zvonu.... no nevim, kdo na tom shledal neco zvukomalebneho.

Vcera jsme byly na festivalu koled, bylo to moc pekne a potkala jsem Jeni! Vubec bych ji tam necekala, ale zazraky se deji...



Jedna vec me zaujala v pismech, mame cinit prime stezky Pane. Cetla jsem manual k tomu a bylo tam vysvetleno, ze pro vladce a panovniky se kdysi opravdu upravovaly silnice, aby meli cestu co nejjednodussi. Tak jsem nad tim premyslela a dosla k tomu, ze musime sirit viru a delit se o to, cemu verime s ostatnimi, aby Pan, az prijde, mel cestu pripravenou.


Mejte se krasne, mam vas vsechny rada! Zuzi

úterý 9. prosince 2014

21. týden, 01.12.2014 - 07.12. 2014, Airdrie, Jsem "maminkou" a moje "baby" je sestra Hatch!

Ahoj vsichni,
tak jak se v misionarske hantyrce rika, jsem "maminkou" a moje "baby" je sestra Hatch! 


Nová dvojice


Se sestrou Hatch
Je z Arizony a nikdy nazazila snih, nezna klouzajici chodniky a prijela v takovych letnich botkach, my mekoty vsechny poctive v kozackach, ze ano.... :D 
No nic, je skvela a mame spoustu spolecneho. 



Treba to, ze obe velmi rady cteme pisma... velmi rady.


Co se udalo tento tyden? Jsme tedy definitivne prestehovane do naseho noveho palace. Krasa. V utery jsem zacala ridit a vecer nas vzala Jeni na veceri a hadejte, co 

se stalo. Rychle jsme preskocily do jejiho auta a ja jsem v tom spechu zapomnela zamknout nase auto. Na zadnich sedadlech nase celodenni nakupy... no nic, bylo pozde a neslo se vratit, tak jsem se jen usilovne modlila. Za chvili jsem citila uplny klid, tak jsem to nechala byt. A kdyz jsme se asi za hodinu a pul vratily, vsechno bylo na svem miste. Vim, ze se o to Pan postaral. Modlitby funguji!

Posledni p-day jsme stravily nakupovanim... navstivily jsme obrovsky obchod s vecmi pro kempovani a loveni a vubec zivot v prirode. 




Maji tam spoustu vycpanych zvirat, zbrani, a je to ooobrovsky obchod. 


Je to obrovský obchoďák, spíše muzeum s obchodním domem, dá se zde koupit všechno pro kempování, pobyt v přírodě a lov

Byl to krasny zazitek! Z fotek snad lze vycist, jak velky obchod to je....











Pohled do obřího nákupního domu
Je to možná spíše kombinace obchoďáku a muzea


Poslední chvíle před odjezdem sestry Lanham


Ve stredu tedy docela smutne rano, posledni se sestrou Lanham. Jely jsme do Calgary vyzvednout novou sestru. Mely jsme hadat, kdo to bude a ja jsem se trefila! Dalsi zazrak byl, kdyz jsem zapomnela fotak ve Food bank, kam chodime kazdou stredu pomahat. Nic, prisel ctvrtek a nase posledni rano se sestrou Lanham. Nalozily jsme kufry a vyrazily jsme. Chtely jsme udelat fotky, jenze to jsem zjistila, ze nemam fotak. Opet jsem se chtela zacit stresovat, ale pak jsem se pomodlila a vedela, ze vsechno bude v poradku. Vypadalo to, ze uz se nikdy neuvidime, tak jsme se se sestrou Lanham rozloucily a jake bylo nase prekvapeni, kdyz ji president pridelil k nam pro ten den znovu! Takze jsme mely jeste nekolik hodin spolu. Jely jsme do food bank a fotak se nasel! Byla jsem za to moc vdecna, ale celou dobu jsem vedela, ze vsechno bude v poradku. Tak jsme udelaly vsechno, co bylo v planu a prisla posledni hodina, kdy sestra Lanham byla s nami (musely jsme ji odvezt zpatky do Calgary v 3.30 a tohle bylo ve 2.00). Mely jsme domluvenou schuzku se zenou jmenem Andrea, kterou nam nekdo doporucil, ze mame navstivit. A dalsi zazrak! Otevrela nam dvere, byla moc rada, ze nas vidi, rekla nam toho spoutu o sobe a jednoduse jsme nasly nekoho, kdo ma zajem o to slyset cemu verime! A uprimne hleda. Mely jsme z toho obrovskou radost a vedely jsme, ze vytrvat do konce opravdu ma smysl.

Sestra Hatch se se mnou podelila o uzasnou myslenku, rekla, ze si toho predtim nikdy nevsimla, ale  ze osobni studium Josepha Smitha ovlivnilo zivoty tolika lidi a proto je tak dulezite pisma denne studovat a osobnimu studiu venovat tolik pozornosti. Vim, ze pisma jsou dulezita, ale nikdy jsem si tohle vsechno nedala dohromady.

Jinak vcera jsme mely uzasne setkani s manzely Porterovymi, kteri zacali v posledni dobe chodit na shromazdeni. Sestra Porter je clenkou uz dlouho, ale byla trochu mene aktivni a jeji manzel neni clenem. Zacaly jsme je ucit lekce v ramci naseho procvicovani a byla z toho uzasna duchovni debata. Moc si s nimi rozumime, jsou k nam ohromne mili. Modlim se o to, aby bratr Porter treba pocitil zajem, opravdu poznat pravdu. Uvidime. Je to skvela prilezitost pro nas vsechny, abychom se nad tim znovu zamysleli, i kdyz jsme tyhle zaklady slyseli uz tolikrat.



Poslední návštěva se sestrou Lanham











Mame dneska spoustu prace, musime umyt auto :( a taky se podivat po nejakych kozackach a kabatu pro sestru Hatch! 





Mejte se vsichni krasne a prijemny adventni cas! Mam vas moc rada a dekuju vsem za dopisy a blahoprani k narozeninam... teda, od zitrka si opravdu pripadam stara.

(pozn. maminky - Zuzi má 9. prosince narozeniny, letos 20 roků. Všechno nejlepší k narozeninám, Zuzinko!).


Vase Zuzi

úterý 2. prosince 2014

20. týden, 24.11.2014 - 30.11.2014, Airdrie, Zmeny, zmeny, zmeny...

Ahoj vsichni,
tak tedy.... nejdriv jsem myslela, ze se tento tyden nic neudalo, ale najednou zjistuju, ze je toho uplne milion, co vsechno vam MUSIM napsat.
Tak tento tyden bylo priserne pocasi (ted se ukaze, kdo obcas sleduje pocasi tady u nas, ano meli jsme -25 na beznem poradku) a do toho byla sestra Lanham nemocna. Opet ztratila hlas, takze jsme musely navstivit lekare... to nam zabralo docela hodne casu, zbytek casu jsem ji musela doslova natlacit do postele, protoze by tam sama nikdy nesla a porad by chtela jit ven a pracovat, ale tohle uz opravdu potrebovalo vyresit. Takze jsme navstivily lekare a ted uz je skoro uplne v poradku. A venku byla opravdu velka zima.... dva dny jsme nemely dovoleno vubec vychazet ven, natoz tak ridit auto. 
(Počasí sleduji velmi bedlivě a ve zprávách z Airdrie říkali, že bylo dokonce -34,5 a varovali před nízkými teplotami v kombinaci se silným větrem - pozn. maminky)
Obrázek teplotní mapy z předpovědi počasí
z  28.11.2014, připočtěte si vítr,
který snižuje teplotu o několik stupňů
 a jsme někde na -40
Pres to vsechno jsme musely dvakrat do Calgary, jednou kvuli odjizdejicim misonarum (sestra Lanham leti uz v patek domu!!!), tak ja jsem mela prilezitost kontaktovat lidi na ulici v centru mesta. A podruhe proto, ze BUDU TRENOVAT NOVOU SESTRU. Z toho jsem trochu nervozni, ale tak nejak se to dalo predpokladat. Tento transfer prijede 11 novych sester a 15 jede domu. No nic, doufam, ze budu dobrym prikladem a hlavne nadsenou misionarkou. Protoze novi misonari vetsinou prichazeji s nadsenim a dulezite je, tohle odhodlani pracovat "neuhasit".
V patek jsme tedy nemeli povoleno vychazet ven, ale my jsme musely do Calgary - teda musim rict, ze to byla asi nejblaznivejsi jizda.... jely jsme po dalnici, vsude foukal snih, bila tma, nic nebylo videt... i vitr byl docela silny, ale my jsme se modlily, abychom mohly dobre docestovat a Pan nas ochranoval celou cestu tam i zpatky.
Kdyz jsme se konecne vratily, mely jsme zpozdeni a mely jsme jit pomahat do domova duchodcu... jelikoz ridit nebylo nejbezpecnejsi, rozhodly jsme se tam jit pesky. Spatny napad. 
Je to jenom 200 metru pres skolni hriste, ale foukal silene silny vitr  a my jsme se brodily zavejemi a tech pouhych 200 m sly asi tak 10 minut. Kdyz jsme se konecne dostaly dovnitr, necitily jsme prsty u nohou, nosy jsme mely modre...kanadska zima, za okny je. Ale chapejte, kde jinde bych ziskala takove zazitky, ze ano? Jelikoz jsme nemely povoleno vychazet ven, ale presto jsme sly, rozhodly jsme se dostavit se na veceri ponekud drive.... sestra Horton (prezidentka Pomocneho sdruzeni) nas odvezla do Crossfieldu, silena cesta - opet nebylo nic videt, ale dorazily jsme v poradku a stravily zbytek dne a vecer u Sheppardovych. Kdyz uz nemuzeme jit ven, lepsi byt aspon u nekoho doma, ne? Bylo to skvele a na veceri prisel i mene aktivni a nedavno pokrteny clen, tak to bylo moc fajn.
Tohle se nedá pozorovat bez polykání slin - nádhera!

Úžasné vegetariánské rolky








A v sobotu jsme opet nemohly ven, ale tentokrat jsme mely o zabavu postarano, musely jsme se totiz sbalit a nachystat uplne vsechny veci ke stehovani do noveho domu. Od pondeli totiz bydlime v dome clenu, kteri ziji pul roku v Australii a pul roku tady, takze pres zimu jsou pryc a my tudiz mame pro sebe uplne cely jejich dum. Pripadam si jako na zamku, mame dve koupelny, velkou loznici a milion pokoju (dobre asi dva nebo tri), kde muzeme studovat, plus velky obyvak a kuchyn s jidelnou. Tohle je urcite nejkrasnejsi misto pro misionare, snad na celem svete.... teda az po Jeni. Je to vsechno krasne, ale rodina Lowovych mi bude hrozne moc chybet, se sestrou Low jsme se dost spratelily.... jsou uzasni. Alespon, ze jsou stale v nasem sboru a ja tady zustavam.
Za tento posledni, sedmitydenni trasnfer, musim rict, ze se hrozne moc udalo. Oblibila jsem si tuhle oblast snad uplne nejvic... dobre mela jsem jenom jednu oblast predtim, ale... clenove tady jsou hrozne pratelsti, vzdycky se mame na koho obratit, kdyz neco potrebujeme. Mozna to byla "mrtva" oblast, ale my se sestrou Lanham jsme pracovaly, jak nejlepe jsme mohly a zda se, ze se to dari. V nedeli jsme ucily dalsi rodinu prvni lekci (jsou to aktivni clenove, ale my potrebujeme procvicovat uceni lekci, ktere mame pro zajemce), maji male deti, takze to je skvela prilezitost pro nas, abychom se naucily, jak pristupovat k uceni deti.
A potom jsme kontaktovaly jednu pani, na kterou nam dali doporuceni a hadejte co! Rekla, ze muzeme tento tyden prijit znovu a mluvit s ni o evangeliu vice! Ani tomu nemuzeme uverit. A taky jsme mely veceri s manzelskym parem, on neni clenem. Jsou to vegetariani (ano, vy, co me znate, vite), takze jsme meli milion veci, o kterych jsme mluvili, udelali nam opravdu uzasne zelne zavitky a souhlasili s tim, ze je muzeme ucit lekce! Nevime, jestli se z neho stane novy zajemce, ale v kazdem pripade mame dalsi rodinu, kterou muzeme ucit lekce. Sestra Lanham vi, co dela a ja jsem mela tu vysadu ucit se od ni. Prestoze nebyla moji trenerkou, vim, ze muj "trenink" dokoncila a ja jsem poznala, co vsechno muzeme delat. Byla pro me obrovskym pozehnanim a tak ted jsem na rade ja, abych predala stejne nadseni a snad i schopnosti nove sestre a spolecne jsme tady mohly pracovat a nenechat tuhle oblast umrit.
Moc na vas vsechny myslim, hrozne rychle to leti, uz je prosinec, za chvili vanoce a cely rok utekl. Mejte se krasne a pamatujte, ze s nadsenim a odhodlanim se da zvladnout uplne vsechno. A s duverou v Pana.

Zuzi