úterý 25. listopadu 2014

19. týden,17.11.2014 - 23.11.2014, Airdrie, Málem jsem zapomněla

Ahojte vsichni,
malem bych na vas zapomnela.
Budu opravdu strucna, v pondeli jsme navstivily neaktivni rodinu, ktera byla moc pratelska a doufame, ze se nam podari zustat s nimi v kontaktu.

V utery jsme se venovaly opet klepani na dvere, nekteri to nemaji radi, cemuz docela rozumim, ale ja se snazim k tomu pristupovat pozitivne a docela me to bavi. Clovek nikdy nevi, koho najde. Nasly jsme jednu mladou maminku, ktera byla moc pratelska a rekla, ze muzeme prijit znovu... to se nam casto nestava, takze se mi nesmejte. A taky jsme zaklepaly na dvere jedne pani, ta otevrela a hned se s nama dala do reci, byla neskutecne mila a hned nas pozvala na veceri... je krestanka. Ani jsem nemohla uverit tomu, ze takovi lide jeste existuji.

Podnikly jsme take vylet do Drumhillers.

Mestecko zapadle doslova a do pismene mezi lomy, nasly se tam vykopavky dinorausu, takze tam dinosauri vladnou. Bylo to moc pekne misto, i kdyz zapadakov nejvetsi.










Navstvily jsme jednu clenku ze Skotska, je neskutecne laskava a pratelska a clovek se citi jako doma. Je uzasne, jak laska k sobe pritahuje lidi. Mam ji moc rada, prestoze se musim soustredit na 200% abych pochytila, co rika (a ze toho rika hodne), protoze skotsky prizvuk je opravdu velmi silny a i rodili mluvci maji trochu problem ji rozumet.

Ucime Ariahu lekce, ktere mame normalne pro zajemce a je to uzasne. Tolik se toho vsechny ucime a hrozne nam to pomaha. Aspon tak mame prilezitosti ucit.

Predstavte si, ze mandarinsky mluvici misionari nasli v telefonnim seznamu nejakou korejsky mluvici pani, tak to zkusili, dali ji knihu Mormonovu v anglictine. Ona nemluvi anglicky, ale bydli v nasi oblasti, tak jsme objednaly KM v korejstine a dorucili ji to... no otevrel nam jeji manzel jenom ve spodnim pradle, nacez hned zabouchl a potom nam otevrela ona. Bylo to asi nejdivnejsi predani KM, jake jsem kdy udelala, ale uvidime... netusime, jestli ma vubec zajem, ale knihu zi vzala.

Taky jsme navstivily dve stare pani v domove duchodcu, jsou tak neskutecne naplnene laskou, ze je to proste uzasne. Mam je hrozne moc rada. Vzdycky jim zpivame  a cteme s nimi Bibli. A vcera vecer jsme mely ucit dalsi lekce dalsi z nasich clenu, Rachel. Ona na nas trochu zapomnela a byla domluvena, ze si bude povidat s kamaradem na skype... tak mu napsala, ze tady ma sestry a jestli muze pockat, nebo jestli se chce pridat na skype k nam. A on rekl, ze se prida! Neni clenem cirkve a tak jsme ucily prvni lekci... prestoze to byl jenom trenink, citily jsme Ducha Svateho a vim, ze i kdyz se nam to nikam nepocita, mely jsme duchovni diskuzi a to je to jedine, na cem mi zalezi.

Mejte se krasne a dekuju za maily a dopisy!


Zuzi

středa 19. listopadu 2014

18. týden,10.11.2014 - 16.11.2014, Airdrie - A je to tady - dvojmistna cisla pod nulou

Ahoj vsichni,
tak tenhle tyden se toho zas tak moc nestalo.. az na...
Ve stredu jsme se jako vzdycky vydaly do centra mesta kontaktovat lidi. Vybavily jsme se kabaty, ja jsem oblekla svuj novy a dlouhy od Vrbu, sestre Lanham jsem pujcila svuj cerny a jedem. Hned po vystoupeni z tepleho vlaku nam bylo jasne, ze dneska to nebude zadny med, ani lazo plazo. Plazo uz vubec ne. Podle teplomeru bylo "jen" -17 a svitilo slunicko, ale foukal silene studeny vitr...

a tak kdyz jsme pozdeji zavolali Weather=pocasi (je to proste predpoved pocasi v mobilu, ale ja jsem az do tohoto transferu zila v domneni, ze to je jmeno nejake sestry - anglicka jmena jsou nevyzpytatelna - a od te doby rikame, ze volame Weather a zeptame se ji, co nam povi). No, Weather rekla, ze kvuli vetru je -29.. to uz nam bylo trochu jasnejsi. Vsichni doslova utikali z budovy do budovy a my jsme se snazily, alespon rozdat par pozvanek na vystavu betlemu.... Po hodine a pul snazeni jsme to vzdaly a sly se najist do nakupniho centra se zcela necitlivymi prsty na nohou i na rukou. 

Začíná přituhovat
Auta mají zvedací podvozky,
protože sníh se
v Kanadě neodhrnuje













Vecer jsme mely uzasnou veceri s manzely Lancasterovymi, jsou to chramovi pracovnici a maji velkou znalost pisem. Bavili jsme se o pribezich ze stareho zakona a ja jsem si znovu uvedomila, kolik toho jeste musim prostudovat. Nechapu, ze jsem tolik casu venovala hloupostem... ta pisma jsou opravdu velmi zajimava, treba na to budu mit dostatek casu az jednou budu v duchodu, coz asi nikdy nebudu.. nevadi :-DDD

Zdá se, že někteří lidé
potřebují mít zimu i v domě,
sníh za okny jim nestačí
Rozhodli jsme se upect susenky jako aktivitu naseho okrsku (4 misionari a my dve)… no bylo to zajimave, obrovska misa a melo to byt 120 susenek, ale prvni varka se nam spekla v jeden obrovsky cookie.... bylo to vesele, nakonec jsme z toho se sestrou Lanham susenky vymodelovaly a asi 12 taliru se povedlo i zabalit a pripravit k doruceni.


Vločkové cookies,
ale z ovesných,
ne sněhových vloček
Mame spoustu doporuceni od lidi, kde vsude zaklepat na dvere, tak se snazime, myslely jsme si, ze sobota bude dobry den, kdy zastihneme lidi doma, omyl... zda se, ze Kanadane se doma snad vubec nevyskytuji. Ale abych byla uprimna, jeden mladik se tvaril, ze nevi, kam driv skocit, ale zeptal se, jestli mame nejakou brozurku nebo tak neco a tak jsme mu s radosti daly Knihu Mormonovu a Znovuzrizeni evangelia, zdalo se, ze hleda a mozna je to nekdo pripraveny pro nas...

Taky se nam podarilo ucit prvni lekci opravdove zajemce! Jsou z Filipin a brzy se musi vratit domu, kvuli tomu, ze jim vyprsi viza, ale ctou Knihu Mormonovu, modlili se s nami a opravdu hledaji. Tak jsme mely pekny zazitek... a samozrejme peknou vysluzku neb zcela nahodou slavili neci narozeniny (Filipinci slavi kazdy tyden neco, mam pocit).
Vcera jsem ucila zasady evangelia na tema pokani. Uvedomila jsem si, kolik toho jeste musim napravit, ale vim, ze tak dlouho, jak dlouho se snazime a chceme byt lepsi, nam Pan bude pomahat a my dokazeme prekonat sve slabosti a jit spravnym smerem. Pokani totiz take znamena - PRESTAT delat spatne veci. Takze "cinte pokani" vlastne znamena, "prestante s tim spatnym".

Jestli mate cas, kouknete na Etera 12 zde, uzasna kapitola.

Mejte se krasne, mam vas moc rada a dekuju za vsechny dopisy i maily.

Zuzi

sobota 15. listopadu 2014

17. týden, 03.11.2014-09.11.2014, Airdrie; Ladovská zima, opět tu je...

Ahoj moji mili, teda, toto rychle utika.

Co me tedy potkalo minuly tyden? Co nas potkalo? 
Nejaky bacil se tu prehnal, takze jsme byly trosku pomalejsi a unavenejsi, ale je to lepsi. Nevim presne proc tomu tak je, ale mirne podeziram podminky naseho bydleni... teplota v nasem pokoji totiz pres noc klesne tak na 15 stupnu celsia.... coz je nekomu mozna prijemne, ale my rano klepeme kosu..ale potom zatnem zuby a hodinu cvicime a zahrejeme se.... vcera vecer jsme ovsem odmitly stravit dalsi noc v takovych teplotach a jelikoz rodina, u ktere bydlime opustila Airdrie a odletela na tyden do tepla (hlasite zavidime), spaly jsme hezky v obyvaku u planouciho krbu a bylo nam tam moooc dobre.

Sestra opět v akci - takto vypadá kuchyň,
 poté, co sestra Kolková
zapomene zavřít
 víko od hnětače
Zaciname se trosku orientovat, kdo je kdo, nezda se to, ale ono opravdu trva docela dlouho, nez pozname vsechny cleny ve sboru a nez nam zacnou duverovat natolik, ze nam doporuci nejake lidi, ktere bychom mohly ucit.

Nicmene, my to nevzdavame a snazime se ze vsech sil a tento tyden jsme ziskaly asi 6 tipu, kde bychom mohly zaklepat na dvere. Ja chapu vsechny, kteri nemaji zajem, ale na druhou stranu... je mi lito, kdyz se lide pripravuji o tolik pozehnani, ktere ja osobne vidim kazdy den. Ovsem, kazdy ma svobodnou volbu a musim rict, ze lide tady jsou k nam vzdy zdvorili a mili, i kdyz nas odmitaji.

Než sestry najdou zájemce chvíli trvá, 
ale nevzdávají se
 a snaží se ze všech sil











Byly jsme tento tyden opet v centru mesta a nebylo to moc uspesne, skoro vsichni nas odmitli.... tak sedime ve vlaku a jedem domu, uz uz jsem chtela usnout, kdyz v tom mi nejaky muz zaklepal na rameno s otazkou, jestli jsem jeptiska.... prekvapene jsem odvetila, ze ne.. ze jsem misionarka Cirkve Jezise Krista Svatych poslednich dnu..(a v duchu jsem si rikala, ze jestli vypadam na jeptisku, tak uz je to opravdu hodne spatne :DDDD). Mluvily jsme s nim celou cestu vlakem, daly mu Knihu Mormonovu a nase cislo.... v kazdem pripade jsem byla stastna, ze nekdo projevil zajem a clovek nikdy nevi, kdy se muze dotknout neciho srdce.

Nasi "rodice" Sheppardovi nas pozvali opet na veceri... uz jsem psala, ze jsme tam pecene varene... jsou hrozne fajn a je to vzdycky bezvadna navsteva.... no nic, volali jsme den predtim, abychom potvrdily veceri a oni z legrace nadhodili, at si nezapomene prinest sombrera, protoze tentokrat mame mexicke jidlo.... (uz jsem psala, ze bratr Sheppard je uzasny kuchar, ze ano?)... no ale to bychom nebyly my dve, abychom to nevzaly vazne.

Dva drsní, hladoví senores s hudebním nadáním
Sombrero jsme nemely, ale nasly jsme (kdo vi, jak se tam dostaly) dva kovbojske klobouky, vyrobily falesne knirky a na veceri se dostavily v prevleceni za señores..... a pisni Vsichni jsou uz v Mexiku.... pricemz sestra Lanham delala hudebni pozadi slovem Mexiko, ktere zopakovala vždy, kdyz ho v pisni Michala Tucneho zaslechla.... no Sheppardovi se popadali za bricho a my taky, pac jsme si ho hned potom hezky naplnily tortilami a quacamole a fazolemi a palivou ryzi a morskymi plody... (psala jsem, ze jsem nikdy predtim nesnedla tolik krevet jako za tento posleni tyden tady?).

Večeře ve španělském tónu


Nic zajimaveho se uz asi nestalo, jen to, ze clenove tady jsou proste neskutecne mili a casto k nam maji takovou duveru, ze jsme tu pro ne proste od toho, abychom poslouchaly. Asi to neni misionarska prace, ktera prinese mnoho cisel, ale ja citim, ze pomoc lidem, at uz jakakoli je vzdy dobre straveny cas a jsem stastna, kdyz lidem muzeme pomoct aspon takto. A verim, ze najdeme dalsi, kteri hledaji a chteji poznat pravdu.


No jo, vcera rano nam nasnezilo asi 20 cm snehu... teplota klesla na -13 a my skrabeme auto tak 4krat za den....

V Kanade cesty neprohrnuji... ono se to usadi a na spodu bude slusna vrstva ledu.... tudiz rychlost nasi jizdy se zmensila ze 30km/h v okoli skol
na 20 km/h kdekoliv, ale je to lepsi, nez chodit pesky! Nase uzasne chytre a moderni auto ma pohon na vsechny ctyri kola... jen nevim, kde se to zapina... :DDDD









Mejte se krasne, mam vas moc rada a dekuju vsem za maily a dopisy !


Zuzi

úterý 4. listopadu 2014

16. týden, 27.10.2014 - 2.11.2014, Airdrie, Halloween


Ahoj vsichni,
tak zase mam cil byt strucna, znate me, mozna tuhle vetu priste preskocim, ale to bych nebyla ja... haha.

Musim vam napsat, jak jsme stravily minule pondeli - nas volny den, kdy si muzeme delat "co chceme", kdy muzeme odpocivat, chodit na vylety, hrat stolni hry, valet se, cist si, nakupovat, varit, pect, cvicit, behat, sledovat povolene filmy (samozrejme jsou to cirkevni filmy), ale proste co chceme. A hadejte, jak jsme ho stravily minuly tyden?
Nejprve maly uvod....tak tedy, jednomu starsimu se libila jedna sestra, ktera take pouzivala nase auto a on nenasel jiny zpusob, jak ji to dat najevo, nez ze nanese drevorubce hodnou vrstu margarinu na kapotu naseho zbrusu noveho vozidla (samozrejme to neni povolene, jsme na misii a ne na dovolene, kde si hledame protejsek, ale stalo se; a rict, ze nase auto je zbrusu nove je vystizne, protoze ma najeto asi 1900 km a to jsme najely my minuly mesic). 
Mily margarin se tedy rozpustil a ztuhnul, rozpustil a ztuhnul, sestry byly line to umyt hned a zkusily to vylepsit v mycce aut… vysledkem byla premena margarinu na lepidlo, s uspechem pouzivane na samolepky, ktere se velmi dlouho nechtelo se svym novym pusobistem - kapotou auta - rozloucit!!!! Zkusily jsme vsechno - studena voda, suchy hadr, jar, vosk na auto.... po 4 hodinach jsme to vzdaly a na 30 minut se zhroutily doma na gauci nez byl cas zacit zase pracovat.
Je vidět, že někteří
 už toho mají opravdu dost
 a potřebují si odpočinout
Ve stredu totiz byla zonova konference a inspekce aut.... dodam jen, ze jsme stravily dalsi 2 hodiny cistenim toho masla (nakonec zabrala horka voda, ale udrzte vodu horkou při -4 °C a na prochladle kapote). Behaly jsme s kyblem horke vody, abychom ocistily 1cm2, opravdu narocne. Nyni je auto docela v uchazejicim stavu...jesteze uz to mame za sebou! :D

Pomahaly jsme take s pripravou mrazenych jidel pro rodiny, ktere to potrebuji, byla to zabava a samozrejme jsme si odnesly vysluzku domu. Lide se o nas tady velmi moc staraji. 

Ve stredu jsme zabloudily pouze jednou pri ceste na zonovou konferenci a nazpatek jsme dokonce stihly jit pomahat do food bank. Beca (dcera jedne pani, ktera tam pracuje) je moc mila a celou dobu jsme vykladaly, chodi do katolicke skoly a ma velmi vysoka meritka, tak se necitime divne, ze tolik veci „nemuzeme“ nebo naopak delame.  

Prisel ctvrtek, cely tyden jsme pracovaly na halloweenskych vzkazech pro cleny, snazime se je poznat a kdyz nikoho neucime, tak pracujeme se cleny a delame co muzeme.

Sestry připravovaly halloweenské
vzkazy pro členy
Mely jsme cely den hrozne napilno, ale rano nam napsala jedna sestra, ze by potrebovali pomoc s uklizenim domu, stehuji se. Rozhodly jsme se, ze to nejak vecpeme do programu a hadejte co? Stihly jsme vsechno a jeste jsme mely asi 10 minut na oddech nez byl cas jit na nvstevu na veceri k Sheppardovym. 
Je to starsi manzelsky par a jsou k nam neskutecne hodni, jsme u nich doslova pecene varene a proste mame tady rodinu! Tentokrat jsme mely asijske jidlo-restovana zelenina s ryzi. Desne dobre.

Jídla jsou čím dál tím lepší.
Když členové zjistili, že sestry jedí mořské plody,
 začali jim připravovat takto lákavé večeře.
A sestry si je nemohou vynachválit.
Aby ne!
Vracime se zpatky domu a sestra Lahnam me zkousi, jestli vim, kde jsme. Zkousime se obcas tak navzajem, protoze jsme na tom obe stejne, a rikame si, ze dnes se pokusime vratit se domu po dalnici. Takze tato odbocka ne, protoze chceme jet po dalnici, uspesne ji tedy mijime a prichazi vytouzena dalnice. Aha. Jenze, kterym sjezdem z dalnice ven??? No samozrejme jsme skoncily v protismeru a uz si to ficime misto na jih na sever. Asi jsem nenapsala, ze Airdrie a zvlast Crossfield jsou skoro na hranicich misii Calgary a Edmonton ... takze, co se stane kdyz jedeme dale na sever? Sestra Lahnam hlasi, myslim, ze jsme oputily nasi oblast - volat nasemu oblastnimu vedoucimu? 
Za chvili (nikde zadny sjezd pochopitelne), myslim, ze jsme oputili nasi zonu - volat zonovemu vedoucimu?  Porad zadny sjezd, ale v dalce vidime pumpu. Odbocime na pumpu a dozvidame se, ze asi po 5 km to budeme moci otocit... a tak jedeme dal a sestra Lahnam - myslim, ze jsme oputily misii - volat misijnimu prezidentovi???

Naše známá dvojice cestovatelek.
 Kdyby sestra Lanham ohlásila:
"Myslím, že jsme opustily Kanadu",
co myslíte, volaly by kanadskému
 prezidentovi nebo
prezidentu Spojených států?
No nic, nakonec jsme nasly cestu domu, ale Sheppardovi nam pro jistotu vcera dali GPS....
















Jinak Halloween jsme stravili s Hortonovymi, grandpa Horton... vyrezavaly jsme dyni, mely desne palivou polevku a stihly rozdavat sladkosti detem, ktere prisly "trick or treat". Taky jsme dostaly "misionarskou hudbu", jsou to stare pisnicky, ale nam se to libi a ohromne se u toho nasmejeme.

Nejen Halloween,
 ale už i vánoční stromeček!
Všechno se motá
 kolem Halloweenu




V sobotu bylo setkani se sestrou Stephens, radkyni v generalnim predsednictvu Pomocneho sdruzeni


Chtely jsme jet, ale podminkou bylo, ze nas tam musi vzit nekdo ze clenu. Obvolaly jsme skoro vsechny sestry, ale nikdo nemel misto nebo nejel.... byl patek vecer a my jsme porad jeste nemely nic domluvene. Jedeme domu a obema nam to je trochu lito, ale pak jsme citily, ze jsme se o to modlily a vsechno bude v poradku. Prijedeme domu a vola nam sestra Sheppard s otazkou, jestli se nekdo nasel, kdo by nas vzal. My, ze ne. A ona, sestry, vyzvednu vas zitra, mozna budeme mit trochu zpozdeni, protoze musim vyhodit bratra Shepparda v praci, ale jedem! Nemohly jsme uverit tomu, jak laskava byla. Rano nas vyzvedla a vsechno jsme stihly vcas.
Bylo to moc zajimave setkani, nejvice me zaujala myslenka o tom, ze Petr kracel po vode tak dlouho, jak dlouho byl zameren na Spasitele a nepochyboval. 
Ale jakmile se nechal vyrusit, zacal se topit. Ovsem Jezis Kristut byl stale pripraven s natazenou rukou, aby mu pomohl - viz Matouš, kapitola 14, verše 23- 31: 


To mi pripomina, ze to tak je vzdycky. Dokud se na Jezise Krista spolehame, postara se o nas. Jedine chvile, kdy mame pocit, ze nas nechava se topit, jsou, kdyz my sami se odvratime a koukame jinam.

A jinak vcera jsme mely byt bez vecere a hadejte u koho jsme skoncily? Ano, u Sheppardovych.... byla to moc prijemna a duchovni navsteva, jsou proste uzasni.

Jestli mate chvili, kouknete na jakoukoli kapitolu ze 3. Nefiho


a napiste, co vas zaujalo. Jsou to uzasne verse.

Mam vas moc rada a dekuju za vsechny dopisy a maily!

Zuzi 

15. týden,20.10.2014 - 26.10.2014, Airdrie; Zima prichazi, ale nam jen tak neco usmev nevezme

Ahoj moji mili!
Tak zase dalsi tyden, je toho hodne, co se udalo, snad to zase shrnu nejak v kostce...
Tak tedy pondeli, po mailech jsme nakoupily, vsechno hezky odvezly domu a vydaly se do cirkevni budovy, stravit p-day s dalsimi misionari. Ha, prvni prekazka, jak se tam dostaneme ? Uz jsem asi psala, ze ani ja ani sestra Lanham nemame orientacni smysl...tak si umite predstavit, kdyz se takove dve sejdou. Toz ja naviguju a ejhle! Nekdo vytrhl presne tu stranku mapy, kterou potrebujeme z atlasu, takze smula.... nakonec jsme se tam dostaly, uzily si p-day a jedem zpatky. Mame byt na veceri v sest, vyrazily jsme vcas i s rezervou, ale nejak se to zamotalo, 5.50 a my porad na ceste, ale rikame si, tady je exit do Airdrie, to stihame.... ale neni exit jako exit, tenhle exit mel maskovaci jmeno (je to desne fikane a je mi jasne, ze to nekdo dela nam naschval), skoncily jsme totiz v Crossfieldu, 16 km za Airdrie... tam jsme to teprve mohly otocit a jet zase zpatky do Airdrie. Dorazily jsme na veceri s 50 minutovym zpozdenim.... ale pracujeme na zlepseni:DDDDD

Tyhle dvě sestry začínají být známé tím,
že rády poznávají Kanadu cestou domů :-)

Jinak jsme tento tyden navstivily dve stare pani v domove duchodcu, zazpivaly jim pisnicky, moc se jim to libilo a jedna z nich je puvodne z Ruska, tak jsme mely neco spolecneho.. ."evropske" jidlo, zna spoustu jidel, ktere delame i my...

Clenove tady jsou uzasni, mely jsme veceri u jedne rodiny, ktera pravidelne vychovava cizi deti a pak je musi zase "vratit", neco jako pestounska pece, ale asi je to na kratsi dobu. No, obdivuju je.

Ve stredu jsme jely do centra mesta kontaktovat lidi, bylo to dobre, ale desna zima. 

Nejlepsi cast dne byla, kdyz jsme pomahaly ve Food bank, coz je zarizeni, ktere sbira potraviny od lidi pro chude, maji tam skoro prosle pecivo z obchodu a lide, kteri maji nizky prijem si tam mohou jit pro toto jidlo zdarma. Chystaly jsme balicky peciva pro domov duchodcu a taky lamaly chleba pro kravy... byla to zabava. 

Cookies k narozeninám
zónového vedoucího
Na veceri jsme mely korejske jidlo...zajimave, co vsechno ochutname, ryze se spoustou druhu fazoli, smazene zavitky se zeleninou a pry, moje nervy, „obycejna“ polevka se zelim a tofu. Obycejna?! Byla priserne ostra, takze jsem musela snist asi tri porce ryze - polykam polevku, tuna ryze, polevka, tuna ryze, tuna ryze, voda, tuna ryze, ufff jeste porad plna miska....ja, smrkam, protoze kdyz jim neco paliveho, tak mi tece z nosu.

Sestry v Pomocnem sdruzeni mely skvelou aktivitu, co vsechno se deje v Airdrie behem zimy a taky tipy, co delat s detmi doma, proste ruzne zabavne cinnosti, obe dve se sestrou Lanham jsme litovaly, ze nemam deti :D A byly tam tri maminky z klubu maminek, ktere nejsou clenkami, moc se jim to libilo.

Omrznuté nosy nevadí, hlavně,
že jim nezmrznul
 úsměv na rtech
V patek jsem byla na vymene, stravila jsem 24 hodin v centru mesta, teda skoro, zajimavy zazitek. Byly jsme na institutu a potom v centru mesta kontaktovat lidi, byla strasna zima, ale prezila jsem, coz je dukazem, ze na me ma Kanada vliv :D
A otuzuji se.


Cestou zpet jsme potkaly v autobuse jednu holku z Ceska, zije tady uz asi 5 let.. Moje cestina opravdu upada. Hruza! Vecer jsme mely lekci s nove pokrtenou Anastazii, je velice mila a mluvily jsme o modlitbe a cetbe pisem a ja jsem si jen uvedomila, ze vzdy je co zlepsovat a rozhodla jsem se rikat sve osobni modlitby nahlas a vklece. To je jedna z vyhod cestiny... Nikdo mi tu nerozumi.

A v sobotu nas Jeni vzala na obed, dozvedely jsme se vsechny novinky z Royal Oak a bylo to krasne, citily jsme se zase jako doma! Psala jsem, ze sestra Lanham bydlela u Jeni 7.5 mesice ?

Tady sice ještě nesněží,
 ale zima je
Vcerejsi vecer jsme stravily v Crossfieldu, zastavily jsme se asi u 5 lidi, bylo osklivo, foukal ledovy vitr a snezilo, takze vyskocit z auta, snazit se domluvit si schuzku s lidmi a zase zpatky do tepla... no, moc veselo nam nebylo, ale potom nam jedna sestra zavolala, at se stavime pro nejake zavareniny. To jsme s radosti udelaly, uvarila nam horkou cokoladu, dala obrovskou sklenici ovesnych vlocek a zavarene hrusky a taky jablecne pyre... mnam, zasoby na zimu je potreba mit! Lide jsou k nam tady hrozne moc mili, pripadam si jako doma.

Mejte se vsichni krasne a zkuste se zamyslet, jak muzete vylepsit sve modlitby!

Mam vas moc rada.

Zuzi