54. týden, 22.07.2015 - 28.07.2015, Taber, Léto v Taberu a strihani obleceni pro plysove medvedy

A strihani obleceni pro... plysove medvedy !!!! Vite, obcas proste clovek musi potlacit smich a predstirat, ze to je neco, co se dela kazdy den. Minule utery jsme pomahaly jedne pani strihat obleceni pro plysove medvidky, coz by nebylo tak divne, ale kdyz vidite jeji OBRI tri psy (zlaty retrivr, nemecky ovcak a neco odporneho velkeho a sedeho.. vypelichane tele nebo tak neco) a jak si s nimi povida, opravdu si rikate, jestli jste na tom spravnem miste. No nic, pes ma prednost!!!

Tak tady je jasný důvod,
proč je kanadská pošta
tak pomalá - všechny pošťáky sežrali psi

Nic dalsiho zajimaveho se nestalo, mely jsme pohovory s nasim novym prezidentem, opravdu uzasny. Stravila jsem tam asi pul hodiny, prestoze ostatni byli hotovi tak za pet minut, no nic, prezident je kamarad :D

Mely jsme pravou mexickou veceri ! Byly jsme na veceri u nasich nove pokrtenych clenu, mely jsme quessidillas (tortilly plnene syrem) a taky sope.... fazole a ja nevim co vsechno na tortillach. Mnam mnam. Nemusim rikat, ze z vecere v 5.30 byla vecere v 7.30.. ono latino vnimani casu je proste trochu odlisne :D

Po těch tortilách vypadají sestry opravdu divně

Posledni dobou premyslim nad tim, ze kdyz neco vime a dokonce si to i v hlave ujasnime, proc nejsme schopni se tim ridit. Mam na mysli, kazdy vi, ze napr. koureni neni zdrave a stejne spousta lidi kouri. Nebo prejidat se neni zdrave a stejne se prejidame. Co potrebujeme k tomu, abychom se opravdu dokazali zmenit? Myslim, ze to je zmena naseho srdce. Musime si plne uvedomit, kde mame rezervy a CO a ze NECO musime delat, abychom to mohli napravit. Vim, ze jedinou cestou je vira v NECO. Sama v sebe, ve zmenu a nejlepe vira v Jezise Krista, protoze on je tim jedinym, kdo ma tu moc a silu nas zmenit. Nechme ho vstoupit do nasich zivotu a pozorujme jake zmeny se opravdu daji zrealizovat.

Mam vas vsechny rada. Tento tyden jsou fotky trosku.... tak nejak odevsad.... :D

Zuzi

Dodatek: Ucim se plest !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! 

Zuzi ve vlastnoručně upletené čepici -
že by nová živnost na obzoru?

Nikdy bych neverila, ze me do toho zasveti nejaky starsi, ale stalo se :D Takze ted jsem naprosto vzdelana a muzu si uplest co chci.... haha, nemuzu, ale budu se snazit. Sice nemyslim, ze by se to podarilo, jelikoz NEMAME cas, ale i tak.... ! Snaha se vzdycky ceni, ze ? :D

53. týden, 15.07.2005 - 21.07.2015, Taber, Ted uz snad jen dobre trefena...

Uz jsem opravdu jenom dobre trefena. Hlava me prestala bolet, hadejte co, na boleni hlavy pomaha peprmintovy olej a NAHODOU jsem ho nasla u sebe v kufru (Mayinko a Beno dekuju !!!!!), tak ho pouzivam mnohem radeji nez Advil (obdoba naseho panadolu, paralenu ci Ibuprofenu, medici a doktori me neskrte, vim, ze je v nich rozdil a taky vim, ze Advil neni nejlepsi, mela jsem si vzit Tyloneol, jenze kdyz ja jsem si nevzala nic.... az do chvile, kdy mi ta sestricka, ktere volame, kdyz jsme nemocni rekla, ze pokud nebudu delat, to co mi rika, at necekam, ze mi pomuze...:DDD). Jeste nejsem uplne v poradku,ale uz muzu delat skoro vsechno, takze dneska me obyvatele Taberu mohli zahlednout drandit na kole v sukni... proste cvoci, ale na druhou stranu nam opravdu jine reseni nezbyva. Tak jsme oblikly leginy a jede se!

V utery probehl krest rodiny Zavalovych. Ani jsem neverila, ze se to vsechno nakonec podari, ale podarilo! Araceli (maminka te rodiny) mela dopoledne nejake vysetreni a ja jsem si v duchu rikala, no beztak ji bude spatne, takze to budeme muset zrusit, ale nakonec jsem to byla ja, kdo mel co delat, aby to ustal.... ale dostala jsem dopoledne pozehnani, takze jsem to zvladla a potom sladce spala od 7 vecera do 4 odpoledne dalsiho dne (s malymi prestavkami).

Křest rodiny Zavalových

Zavalovi jsou uzasni, byli pripraveni uz mnohem drive.... jenom je seznamit s Knihou Mormonovou a evangeliem Jezise Krista. Je krasne videt, jak jsou uneseni a stale nemohu uverit, ze dobri lide stale existuji. Oni jsou jedni z nich, ale i tak. Jejich konfirmace, ktera probehla v nedeli byla vsak take zazitkem. 

Vecer jsme pro ne domluvily odvoz na shromazdeni (nemeji auto a to je tu trochu problem) a druhy den rano, 8.55, nikdo nikde. 9.03 porad nikde a my zaciname posilat smsky vsem moznym, kde ze jsou. Ten borec (omluvte muj slovnik, ale neumim to vyjadrit jinak) nam odepsal, ze "To melo byt dneska???" a my zdesene na sestru Bennet (ktera s nami ucila vsechny lekce), ze on na to zapomnel... ona na to, ze vyrazi, vytrhla manzelovi klice od auta z ruky a uz byla ta tam.... my pisemem biskupovi smsky, ze jsou na ceste... vsichni se objevili ve dveri asi 5 minut po te, protoze Nathan (ten, co je mel privezt puvodne) SI Z NAS DELAL LEGRACI...no nic, dopadlo to dobre a konfirmovani byli.

Jeden vecer nas Araceli ucila delat tortilly.. jenze, nemely jsme ty spravne ingredienci a tak se z tortil vyklubaly spise krekry.. ovsem, snedly se i tak. Kdyz prisel Carlos domu z prace (tatinek), hned jsme mu nejake nabidly, ale on, ze ne, protoze on si drzi postavu.. moje nervy, zrovna jsme se koukaly na jeho fotky, kdyz byl... rekneme trochu pri tele. :DDD Takze si potom vzal, po natlaku!

Sestry se učí dělat tortily

Zuzi válí tortilové těsto

Dneska rano jsem cetla Almu, kapitolu 13. 

12 Nyní, oni, byvše posvěceni Duchem Svatým, učinivše šat svůj bílým, jsouce před Bohem čistí a bez poskvrny, nemohli pohlížeti na hřích, leda s odporem; a bylo mnoho těch, převelice mnoho, kteří byli učiněni čistými a vešli v odpočinutí Pána svého Boha.

Uvedomila jsem si, jak moc musim pracovat, abych se dostala do stavu, kdy se nebudu moci na hrich ani podivat...natoz ho spachat, a jako ze to porad delam!

 13 A nyní, bratří moji, chtěl bych, abyste se pokořili před Bohem a nesli ovoce hodné pokání, abyste i vy mohli vejíti v ono odpočinutí.

  14 Ano, pokořte se tak jako lid za dnů Melchisedecha, který byl také vysokým knězem podle téhož řádu, o němž jsem mluvil, který také vzal na sebe vysoké kněžství na věky.

Musi na tom neco byt, kdyz je nam to opakovano tolikrat a je to tam vicekrat.

Musim bezet, mejte se krasne, dekuju vsem za fotky, delaji mi velkou radost. Posilam ukazku toho, jak jsem se hezky zabydlela... v Tabers!

Mam vas rada!

Zuzi

P.S. Pomahaly jsme ve food truck na chvili a potom nas Rachel svezla!

Takhle vypadají sestry normálně

Jeden by nevěřil, jak pomoc někomu může člověka změnit!

52. týden, 08.07.2015 - 14.07.2015, Praštěná už nadobro, Taber

Basketbal. Basketbal. A co treba hrat basketbal? Tak takhle asi vypadaji nase zonove pripravne dny, kde se sejdeme v telocvicne a muzeme hrat JAKEKOLIV sporty, hry, cokoliv. Den pro nas. A nasi starsi prekvapive kazde pondeli hlasuji pro basketbal.... no nic, ja uz jsem se odhodlala hrat cokoliv, az na basketbal, kdy opravdu netusim, ktera bije (dokud nebije do me hlavy. A tak jsme se se Sashenkou (pro mene pozorne ctenare moje spolecnice, jejiz prostredni jmeno je Alejandra, cesky Sasha, ne?) minuly tyden rozhodly, ze si to uzijeme po svem. Moje minula spolecnice ma opravdu smysl pro humor a poslala mi balik se vsim moznym, vcetne vodnich pistolek... toz jsme je naplnily a potom jenom sledovaly, co se stane, kdyz z poklidne hry kosikove stane se klouzacka, a zmatene pohledy starsich, kteri netusi, odkud se bere tolik vody....

Sestry se staršími na společné večeři

Posíleni dobrým jídlem

Zdá se, že se opravdu dobře bavili

V utery jsme se rozhodly navstivit "nase" sestry v Medicine Hat. Hodina a pul tam, po prijezdu jsme zhltly veceri a sly klepat na dvere v jejich oblasti. Byla to zabava, opravdu tomu nerozumim, ale lide v Medicine Hat (coz je mesto minimalne 2 hodiny vzdalene od dalsiho vetsiho mesta siroko daleko) jsou tak neskutecne pratelsti. I kdyz klepeme na jejich dvere a ja zcela chapu, ze ne kazdemu je to prijemne, jsou velice zdvorili a mili.... kouzlo Medicine Hat, zkracene Med Hat 

Ve stredu jsme s nimi jely do Lethbridge, na setkani s prezidentem a sestrou Miles. Uz jsem psala, jak jsou uzasni a hodni, ze ano? Jsme z nich vsichni naprosto nadseni!

A potom dalsi vymeny... opravdu to neni takova slast, kazdy tyden na vymenach. Vubec nezavidim asistentum prezidenta, kteri musi za jedno stridani (6 tydnu) absolvovat vymen 13. To jste prakticky porad na vymenach a prace ve vasi oblasti se zas tak kupredu neposunuje.

Na vymenach jsem byla ja s novou sestrou.... ona je velmi, velmi nadsena do prace a chce byt naprosto presne poslusna (no ja jsem si rikala, jake to teda bude... pac, ja se snazim, ale dokonala nejsem) a tak jsem jednoduse delala presne to, co bych delala se sestrou Hernandez-Alfaro (kdyz uz jsme u te poslusnosti, mela bych ji oslovovat celym jmenem a ne jen sestra Hernandez, H se necte...takze vlastne [ernandez-Alfaro]) a tak jsme odpoledne pochodovaly pesky po Taberu.... no, po hodine a pul jsem usoudila, ze toho ma mila sestra dost a svolila jsem, ze muzeme jet autem... prestoze opravdu mame chodit pesky, co nejvice, coz se Sashou delame..... a potime se poradne, pac je to tady jak v peci, ale kazdy ma jine reseni.. 

Zuzi připravuje špagetové
placky - naši rodinnou specialitu

A zdá se, že se povedly

A určitě i chutnaly

Někteří se snažili sníst placku i s talířem

Sestry nemůžou pozvat
starší do bytu,
 tak se jedlo venku na schodech

Setkaly jsme se s nasi zajemkyni Brittany.... zminuju se o ni, protoze je necim velmi vyjimecna. Jeji manzel je neaktivnim clenem cirkve a ona by se davno nechala pokrit, kdyby on zacal chodit na shromazdeni. Jenze vsechno se trosku zmenilo s narozenim jejich syna, Nashe. Je nesmirne roztomily sedmi-mesicni chlapecek, ale kdybyste videli jak moc je milovan svymi rodici!!! Brittany je z nej cela vedle, ale to by se dalo pochopit, jako jeho maminka, jenze Jordan (jeji manzel) je navenek drsny chlapik, cely cerny od prace v autoservisu... ale jakmile prijde domu, stane se z nej ten nejcitlivejsi a nejvice milujici tatinek...  rodina je opravdu zakladem spolecnosti a jaky to zaklad, kdyz je rodina spojena evangeliem Jezise Krista.

V patek prosli nasi zajemci pohovory pro krest. Bylo to krasne, je nesmirne vzacne a ja si toho strasne moc cenim, videt zmenu v lidech. Kdyz jsem Carlose (tatinek rodiny, mluvici anglicky, takze ja jsem nejvice pracovala s nim) potkala poprve, mel asi tak milion otazek ohledne uplne vseho a uprimne receno jsem si v duchu rikala, ze tento clovek nikdy nezacne chodit na shromazdeni, natoz tak aby se nechal pokrtit.... Nicmene, zazraky se deji a po dvou mesicich, kdy jsme u nich byly pecene varene (a to doslova, protoze v jejich byte bylo vzdycky alespon 30 stupnu) je pripraven ke krtu a velmi se na to vsichni tesi. Myslim, ze lide, kteri maji spoustu otazek, ale otevrene srdce, opravdu mohou ziskat

z celeho evangelia uplne nejvic. Mit otazky je spravne, ptat se je uzasne, i pro cleny cirkve nebo lidi, kteri veri v Boha, nebo i ty, kteri v nej neveri, ptejme se. Mejme otazky a hledejme odpovedi. Nenechme se jenom tak tahnout davem, "vsichni tomu veri, tak ja taky" nebo "kdyz on tomu veri, tak to musi byt pravda". Lide delaji spoustu chyb a nektere veci se opravdu nedeji spravne, ale kdyz my osobne vime, ze to, co delame a jak se chovame je spravne, potom muzeme mit ciste svedomi. 

Uz jsem vam psala o tom, ze kazdou sobotu chodime cist pisma s velice starymi sestrami do domova s pecovatelskou sluzbou??? No tak tam kazdou sobotu chodime a cteme s nimi pisma, momentalne jsme docetly Nauku a Smlouvy a daly jsme se do Drahocene perly... citim se trochu provinile, ale kdyz me tam ta atmosfera tak dokonale uspava, ze kazdy tyden to je opravdu boj o to, abychom se navzajem udrzely bdele. Ale kdyz teda pominu tuto mou neuctivost ke starsim lidem, musim vam rict, ze je s nimi sranda, zvlaste kdyz se rozpovidaji a zacnou se smat svym vlastnim vtipum. Jenze nejvtipnejsi je to, ze je jim vsem pres 90 a drzi se uzasne!

A ted tedy nejnovejsi novinka... jsem prastena a spatne trefena, jak mi mamca prave napsala, nebot jsem vcera pri hre "dodge ball", neco jako nase vybijena bez site, dostala plnou ranu do obliceje. Nejenze jsem chvili mela pred ocima cerno, opravdu je mi od te doby spatne, ani nechapu, jak jsme se vratily z Lethbridge zpatky (45 minut po dalnici). Ano, myslim si, ze mam lehky otres mozku a ano chystam se jit k lekari, jenze nemuzu chybet na tom krtu dneska ve 4 odpoledne (coz je za 4 hodiny), takze to do te doby budu muset vydrzet.

Mam vas vsechny rada a mejte se krasne, uzivejte leta!

Zuzi

51. týden, 01.07.2015 - 07.07.2015, Změny, Taber

Tak abych pravdu rekla, nechala jsem dnes mozek doma, protoze s koncem transferu mame jiny novy diar a ja jsem ten stary s pameti toho, co se stalo minuly tyden, nechala doma....

Toz nevim, co lepsiho, nez fungujici zachod bych vam mohla napsat... haha. 

Nemam toho tentokrat tolik moc, stale ucime tu mexickou rodinu, jsou uzasni, prekonali jsme vsechny otazky (a ze jich meli milion) a kdyz vsechno dobre dopadne, tak budou pristi tyden v utery pokrteni! 

Minuly tyden jsme byli v Calgary kvuli MLC a potkaly jsme noveho misijniho presidenta. Jak jsem se bala, co bude zac a jak to vsechno dopadne, ale Milesovi jsou uplne uuuuzasni. Jsem neskutecne nadsena, ze jsou tady s nami a ze mam stale jeste 6 mesicu sluzby s nimi. Jsou proste perfektni. Po skonceni rady se nam venovali asi jeste dalsi hodinu, protoze jsme samozrejme vsichni chteli s nimi mluvit a meli jsme spoustu otazek... 

Byly jsme na vymenach v Lethbridgi (asi to pro vas ani neni zajimave, no pro nas taky ne, jsme na vymenach neustale....), bylo to fajn, sestra Brown je uplne nova a nadsena do prace a tak bylo prijemne s ni pracovat. Snazime se delat, co je v nasich silach, prestoze se nase sily rozprostiraji do 5 dvojic sester... 

dvojice sester na výměnách

Výměna společnic

Vtipna historka tydne: Moje spolecnice byla ted na vymenach a prvni vec, kterou mi rekla, kdyz jsme se vratily zpatky bylo: "Sestro Kolkova, ja mam v kabelce drogu."

A ja... moje nervy, co to zase povida? :D Jenze ona mi popsala, jak byly ucit jednu mene aktivni rodinu, ktera kouri patrne i neco jineho nez cigarety. A kdyz tam tak byly, vsimla si, ze maji na zemi takovy maly sacek s necim zelenym... tak se to snazila prozkoumat a vzala si kousicek na prst a ono sup.... listecky spadly do kabelky.... tak snad to zvladneme a nebudeme z toho moc mimo... ach lidi! Proste byste neverili, s cim vsim se tady bezne potkavame, jako treba nikdy pred misii jsem nezazila zapach/vuni marihuany a dneska jsem v tom docela dobra, protoze tady kouri marihuanu snad kazdy druhy.. (a hadam, ze doma to neni jine, jenom ja jsem si hezky spokojene zila ve svoji bubline skola-prace-domov-shromazdeni) :DDD Asi to ani neni vtipne, ale ja jsem se bavila dobre.

Naše drsňačky

Milé překvapení na jednom
ze setkání
u Andersonových - kousek České republiky

Mejte se krasne a schvalne, co kdybyste mi vsichni, co tohle ctete poslali jednu fotku z vaseho prazdninovani ??? Ja chapu, ze cist si o prastene sestre v Kanade zcela anonymne je skvela zabava (jako misionari se stavame velmi dobri ve sledovani lidi, co, kdy a kde delaji, ve snaze najit spravny cas je navstivit... :D), ale vezte, ze fotky Ceska... domova meho, by mi udelaly veeelkou radost !!!

Klaním se

Na shledanou, přátelé

Zuzi

50. týden, 23.06.2015 - 30.06.2015, Cibule a dudy, Taber

Minuly tyden jsme meli veceri s jednou skotskou rodinou a hadejte, co kazdy Skot umi? Hrat na dudy! Samozrejme to neni pravda, ale protoze to opravdu kazdy predpoklada, byvaly biskup z Taber 2. sboru se rozhodl naucit se na ne hrat. Abyste vedeli, neni to jen tak neco, dudy jsou nastroj velmi hlasity a tak jakmile zacne biskup Word hrat, vi o tom cele sousedstvi a on dostava na svych "chytrych hodinkach" sms zpravy sve stylu: "Mohl bys zahrat Amazing grace?" a "dneska ti to jde" od sousedu vzdalenych dobreho pul kilometru.... 

Jak asi vsichni mozna nevite (pac maminka vam nic minuly tyden neposlala), zustavam v Taberu dalsich nejmene 7 tydnu, nejspise az do konce zari. Mam z toho obrovskou radost... chci popsat proc. Tak nikde jinde krome Taberu se vam nestane, ze vas pozve na veceri rodina, ktera bydli v obrovskem dome uprostred poli a po veceri vas pozvou na prohlidku farmy. Nejdrive obdivujete kravicky, v duchu si rikate, ze haha, tech jsme videly uz milion, a potom ejhle, telatko a majitel pronese..." Kouknete na tohle telatko, to bude porady rizek a tohle sekana!" Potom vas vezmou skrze kone (ti teda ke konzumaci nejsou) ke kozam... dostanete do ruky malinke kuzlatko, stare tak dva tydny a potom jste pronasledovani ovcemi, osly a kozami. 

...dají vám do ruky kůzlátko...

Nase expozice nekonci, zlaty hreb vecera nastava, kdyz vas soupnou do ohrady plne obrovskych, ruzovych a mokrych prasat a s usmevem reknou, ze prasatka vetsinou od lidi utecou... ovsem tohle je velmi pratelske, vidite ta zebra? To bude slaninka! 

Jako vedouci sestry treninku... ani nevim jak to nazvat, opravdu nedelame skoro nic jineho nez pracujeme o sto sest v nasi oblasti, aby kdyz sestry prijdou, mohly videt, jak to ma byt a fungovat. Jenze minuly tyden bylo stridani, vzdycky je z toho velky povyk a jedna ze sester, ktere mame na starosti onemocnela a jeji spolecnice mela jet do Calgary, vyzvednout si novou sestru, ktera prave dorazila do Calgary. 

Takze jsme stravily den v Letbridgi, sestra Hernandez jela se sestrou Pipkin do Calgary a ja jsem zustala se sestrou Layton v Lethbridgi. 

Je vidět, že výměna jim opravdu prospěla

Zazrakem se nam podarilo sbalit vsechen jeji majetek, tak se ji viditelne ulevilo....  proc mame vzdycky tolik veci? 

Ucit spoustu lidi je velikym pozehnanim, ale take velkym bremenem, protoze se starame o vsechny a pribehy lidi jsou rozlicne a obcas je mi proste lito, kam se lide dostanou v dusledku svych nespravnych rozhodnuti. Jsem stastna, ze evangelium je tady opravdu pro kazdeho, nehlede na to, co v minulosti udelal. Kdokoliv, kdo pozna a pociti jeho pravdivost je povinen podle toho jednat, podle sveho svedomi zmenit svuj zivot, ale krasne je, ze kazdy muze zacit presne tam, kde prave je. 

Sesly jsme se s dcerou te mexicke rodiny, kterou ucime, sly jsme do parku.. nebyl to nejlepsi napad, protoze bylo asi tak 40 stupnu, na slunicku mozna i vice, ale nakonec jsme to zvladly. Spocene, ale spokojene... ;D 

Se staršími z oblasti

sestry v Kanadě zřejmě používají zvláštní druh chlazení

A ted tedy historka ze zivota... misionari ziji zivotem na pochodu. Rano odchazime nejpozdeji v deset, obcas se vratime domu na obed, ale vetsinou se nam to nepodari, takze se vracime kolem devate, desate... (ne, to si delam legraci, nejpozdeji v 9.30 musime byt doma) a tak neni moc casu na to, kontrolovat stav potravin v lednicce. Tuto nedeli to dospelo do konce, kdy jsem otevrela lednicku a konstatovala, ze to je "Grows" (nechutne), rozhodla se s tim NECO udelat a NECO udelala. Z naseho snazeni jist zdrave to byla vesmes stara zelenina, nasla jsem pulku cervene cibule, v polorozkladnem stavu a tak jsem se rozhodla ji vyhodit. Jenze prece s tim nezamorim cely nas bytecek, co lepsi me nenapadlo, nez ji splachnout do zachodu... no tak jsem ji splachla a vsecno vypadalo dobre.... az do vecera, kdy se me sestra Hernandez nesmele zeptala, proc ze ten zachod tak pomalu odteka... ehm, ja nevim. Samozrejme, ze vim, ta hloupa cibule!!!!! Zrejme to nezvladla skrze trubky a zustala tam nekde trcet. Toz haha, jenze problemem bylo, kam tedy chodit na zachod? Prvni noc jsme to zvladly, a v pondeli rano jsme sly koupit chemikalii pro ucpane odpady. Vratily jsme se vcera vecer a ono porad nic. Teda neco, zachod plny nejen vody ale take te vysoce nebezpecne ziraviny, jejiz vypary jsou samy o sobe velmi nebezpecne a horlave. :D Tak jsme vyzkously vsechno... protahnout  to zvonem, 
odkbelikovat vodu do vany (ktera mela ovsem odpad ucpany taky, same holky po dobu minimalne dvou let, vsechny dlouhe vlasy) postouchnout to dratem... sestra Hernandez me nechala nacvicit si telefonat pro lidi, kteri se staraji o nase bydleni, co jim asi tak hodlam rict a bylo to OTRESNE. No tak nic, sly jsme spat, ze rano moudrejsi vecera. Musim rict, ze jsem se modlila usilovneji nez jindy. Kdyz pominu to, jakou skvelou spolecnici mam, nejenze se na me vubec nezlobila, celou dobu jsme se tomu smaly, prestoze jsme tim vcera stravily tak asi do pulnoci a porad nic a rano v 4.30 jsme se musely vydat na "vylet" do cirkevni budovy, kde zachody fungovaly, opravdu jsem nevedela, co budeme delat. Jenze, jak vsichni vime, modlitba funguje (jestli si ted potrebujete odskocit, tak to radeji udelejte hned, protoze nikdy nevite, kdy se dostanu do vasi blizkosti a splacnu vam doma cibuli) a tak jsem se rano pokusila znovu to prostouchnout zvonem a ono to zabublalo, zmizelo a zachod uz zase funguje! 

Naše odbornice na prošťouchávání záchodků

A takhle vypadají, když je zase všechno v pořádku

Vyjížděk po planinách není nikdy dost

Tolik novinky z Taberu, co se deje u vas ??? Moc na vas myslim, mejte se krasne!

Zuzi

49. týden, 16.06.2015 - 23.06.2015, Zivot v Taberu, Taber

Netusim, jaky nazev dat dnesnimu mailu, je toho milion, co se stalo, ale hadam, ze pro vas to nebude asi tak vzrusujici a napinave jako pro nas. Tak tedy zacnu od zacatku.

Stale ucime tu rodina z Mexika, jsou uzasni, meli jsme s nimi moc krasny vecer, ale nejdrive bych teda mela popsat, jak uzasni jsou clenove tady. Urcite jsem se uz zminila o Andersonovych, ti jsou jedni z lidi, kteri maji k povaze Spasitele opravdu hodne blizko. 

Sestry a Andersonovi

Jakmile zjistili, ze ucime novu rodinu, hned se nabidli, ze je muzeme pozvat k nim domu na veceri, cokoliv a protoze vecere by asi byla malo, usporadali pro nase zajemce rovnou celou party. Pozvali je na svou chaticku na planiniach, meli jsme spolecne veceri a nemusim ni popisovat, jak skvele to bylo a jak dobre jsme se bavili, protoze tam meli kone 

a potom jejich znamy a vedouci mladych muzu v nasem sboru prijel na ctyrkolce...(rika se tomu tak ?) a tak se prohaneli po planinach. 

Meli jsme prestrelku s pistolkama.... proste zabava velka. 

Přestřelka s pistolkama

Chodime k nim skoro kazdy den, ucime maminku anglictinu (verili byste, ze ji ucim anglicky ve spanelstine?)... to je sice na dalsi dopis, ale vcera jsem prohlasila, ze jestli me tady prezident necha jeste jedno stridani, naucim se spanelsky.. ono to neni zas tak

slozite, kdybych jenom vedela jak casovat ta jejich slovesa a taky mela vetsi slovni zasobu... tak se do toho pustim.. protoze hadejte co?

ZUSTAVAM V TABERU DALSICH 7 TYDNU SE SESTROU HERNANDEZ ALFARO!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Sestry měly obrovskou radost, že zůstávají spolu

Opravdu jsme skakaly radosti dobre pul hodiny, kdyz jsme se to dneska rano dozvedely. Hrozne jsme si to praly. Ach... 

A ted tedy nejake vtipne historky, pac tento tyden na ne byl bohaty. I stalo se, ze starsi tady v Taberu meli v sobotu krest jejich zajemkyne a my jsme se ho ucastnily s dcerou rodiny, kterou ucime a ktera by mela byt pokrtena pristi mesic. Kdyz jsme dorazily do kaple, mela jsem nutkani zeptat se starsich, jestli maji nahradni obleceni... a jestli napustili krtitelnici vodou. Jenze pak si rikam, nejsem jejich matka, nebudu se jich ptat, smali by se mi.... no ale s tou krtitelnici jsem se zeptala, vsechno v poradku, voda napustena. Tak skvele. Krest probehl dobre, prestoze jejich zajemkyne je klaustrofobik a tak musela opravdu zhluboka dychat, aby to zvladla, ale vsechno probehlo dobre. Starsi Warenski ji zvladl ponorit hezky hluboko, protoze ta voda byla napustena z krtu deti dopoledne a tak nebyla tak hluboka, jak bychom si predstavovali, ale dobre. No tak Sara (ta co byla pokrtena) je uz zpatky a starsi Warenski nikde. No tak nic, pokracujeme dal.... za 10 minut se konecne objevil, jenze jejda, v obleceni pro krty! A my vsichni, ze co se stalo a on s usmevem, no zapomnel jsem si bilou kosili.... :DDDD Mela jsem se zeptat....

Biskup s manželkou

V nedeli prisla na shromazdeni jedna mene aktivni clenka, ktera je ted ovsem aktivni a snazi se chodit opravdu kazdy tyden, ma tri male deti (mladsi 3 let) a jeji manzel nemohl prijit, tak jsme se nabidly ze ji samozrejme pomuzeme. Jeji deti jsou roztomile, jen jsou to deti...takze se me ta holcicka snazila krmit krupinkami, ktere skocily u me v tasce a jeste ted je na vsem vrstva cukru, lepi tim lepe, protoze byly poctive nasakle vylitou vodou.... ale zvladame to vsechno, deti jsou relativne potichu a najednou se Michaela (1.5 roku) rozhodne vzit si neco z podlahy a tak se nakloni a baaac... jak se predklonila z te lavice (maji tady lavice jako v kostele) samozrejme se prevazila a celou svou vahou se uhodila hlavou do lavice pred nami... no tak cekame, ze se behem 5 sekund (ktere deti vzdy potrebuji, aby se na ten spravny projev poradne nadechly.. tohle jsem vypozorovala od ostatnich, sikovna jsem, ne?) ozve poradny plac. 1,2,3,4,5,6,7,8,9,10 a stale nic... koukneme na ni a ona se usmiva! No nic, nektere deti jsou proste otuzile....

A ted perlicka o me spolecnici. Sedime minuly tyden v aute, venku je priserny slejvak a snazime se odhodlat k tomu, abychom vystoupily a kdyz ja se konecne odhodlam a jsem venku a lije na me.. sestra Hernandez: "A co kdybys tam sla sama a kdyz budou doma tak me zavolala a ja prijdu?" no zacala jsem se valet smichy... (ten, kdo nezna misionarska pravidla, jsme spolu doslova 24 hodin, 7 dni v tydnu, takze tohle je docela dobry vtip) a v tom me napadlo, ze ji by se asi libilo, kdybychom stejnym zpusobem sly traktovat (klepat na dvere)... kdyz najdu nekoho, kdo bude chtit vedet vic, ze ji zavolam...... :DDDDD

A ted neco vaznejsiho, uvedomila jsem si, ze opravdova laska je obetovani se zcela pro nekoho druheho. Clovek zapomene na sebe a opravdu mysli vic na toho druheho (uzasnym prikladem jsou rodice, kteri takhle miluji sve deti). Omlouvam se, ze tento tyden tedy moc duchovnich zprav nepisu, ale slibuju, ze pristi tyden to bude lepsi!

Nejen sestry pracují

Kaktus a jeho krása

Jinak myslim, ze to je snad vsechno, mejte se vsichni krasne, moc na vas myslim!

Zuzi