Miluju odhazovani snehu. Teda alespon tady v Kanade. Clovek
k tomu ma prilezitost alespon dvakrat denne. Krasa kanadskeho snehu spociva v
jeho lehkosti. Je totiz uplne lehky, zmrly az na kost... nebot pri minus
triceti i ten snih zmrzne a tudiz je lehky jako pericko. A je vsude, protoze
vitr ho zafouka do vsech moznych i nemoznych mist. Takze vecer odhazeme snih,
zameteme si pred vlastnim prahem, a druhy den rano misto behani poodhazujeme
snih sousedum, kteri to jeste nestihli... :D
Minuly tyden jsme hrali lzickovy hokej. Na jevisti v
telocvice jsme nasli dve branky, v kuchyni se nasly velke lzice a uz se banda
misionaru honi za florballovym mickem... jeste jsme to vylepsili zatazenim
opony, aby nam micek porad nepadal do basketbaloveho hriste a uz to bylo.
Prohraly jsme asi 50:0, ale zabava to byla.
Vecer jsme byly klepat na dvere v jedne ulici, desna zima,
ale rekly jsme si, ze jsme drsne sestry a zvladnem vsechno. Po asi 15minutovem
rozhovoru s jednim muzem, ktery kouril pred domem, jsme necitily prsty u nohou,
ale porad jsme mely jeste 15 minut, které zbyvaly, a tak ze to dotahneme do konce. V tom se najednou z niceho nic pritilo auto a
ubzrdilo to tak tak asi 20cm od domu v predzahradce, kde jsme jeste pred chvili
staly my. Potom se zacalo pohybovat smerem k nam, my zcela neschopne pohybu
jsme tam jenom staly. Nakonec si to ridic rozmyslel a odjel mezerou mezi auty
zaparkovanymi podel cesty.... Ridic asi ztratil kontrolu, jinak si to
nedokazeme vysvetlit, .... kazdopadne, v 8.45, pri -20 to byla posledni kapka a
ja jsem zcela odvazne zavelela: "UTIKEJ!", naskocily jsme do auta a
ten vecer uz jsme klepat nikam nesly :DDD
Novy rok jsme stravily uzasne, nejdrive jsme navstivily
manzele Lancasterovi, kteri jsou uzasni. Dali nam spoustu uzitecnych rad, co
muzeme zlepsit a jak delat misionarskou praci. Potom jsme mely veceri u jedne
skvele rodiny, ten bratr slouzil na misii v Mexiku, tak ma spoustu zajimavych
historek. A potom jsme mely v planu skladat puzzle...ale koho to nevidime na
ulici! Nas byvaly vedouci misionaru, bratr Horton.... tak zastavime a on ze jak
se vede a co delame vecer.... my ze nic, musime byt uvnitr nejakeho domu (bud
doma nebo u clenu) v 6 hodin... a tak jestli se nechceme zastavit u nich. No samozrejme
jsme chtely a tak jsme stravily krasneho silvestra s nimi.
Na Novy rok jsme byly pozvane na snidanoobed k nasemu
soucasnemu vedoucimu misonaru. Maji tri deti, dve holcicky a
miminko/chlapecka. Holky jsou skvele.
Scarlet jsou asi 4 a je neskutecne chytra a tak s nama pokazde vyklada.
Behem tydne jsme se take vydaly klepat na dvere, jenze kdyz
jsme odchazely z domu, nezdalo se, ze by bylo nejak moc chladno.... v dobe, kdy
jsme se konecne dostaly na misto uz jsme necitily ruce.... a po marnem klepani
na dvere, kdy nikdo nebyl doma jsme to asi po pul hodine vzdaly a snazily se
dojit zpatky domu. Foukal uplne ledovy vitr a ano.... bylo CHLADNO.
Se sestrou Hatch jsme pri spolecnem studiu pisem objevily
jeden vers z Almy 31:5, kde se pise o pusobivosti slova Boziho. Cetly jsme to v
anglictine a tam je slovo "virtue"=ctnost... to nas zaujalo a tak
jsem koukla do ceskeho prekladu a uplne nam to zmenilo vyznam. Tak jsme
studovaly dale a nasly jsme, ze ctnost znamena take silu. Prislo nam zajimave,
ze byt ctnostnymi znamena byt silnymi, silnymi v delani spravne veci.
Taky jsme tento tyden mely prilezitost pomoct ve skolce s
uklidem a meli tam obrovske klouzacky... samozrejme nikdo z nas sesti misonaru,
kteri jsme tam byli, neodolal a vsichni jsme se svezli.....
Jsme tady trosku izolovane od ostatnich, a hlavne od
ostatnich sester. V Airdrie jsou dalsimi misionari pouze starsi, tak se bavime
s nimi. Nebo jsme se alespon do soboty bavily. Vsimly jsme si, ze nase auto
vydava priserny zvuk skoro pokazde, kdyz couvam z mista pred domem a tak jsme
zavolali starsim, co mame delat, komu volat... oni patrne obratili oci v sloup,
nicmene nam sdelili svou polohu, my jsme to prekvapive uz napodruhe nasly a
davam jim klicky, si to zkuste sami. Sednou do auta, jezdi tam a zpatky, nic.
Az potom nam doslo, ze se ten zvuk ozyva pokazde, kdyz neni rozehraty motor
(kdo by kdy rozehrival motor, ze ano, ale tady je to bezna praxe, takze kazdy
vecer taky musime auto strcit do zasuvky, aby mu nezamrznul starter). Tak nam
ukazali takovou rucicku, ktera ukazuje teplotu motorou, my to odkyvaly a
dekujeme. A vtom se jeden z nich zeptal, jestli jsme zkontrolovaly kapalinu
prednich svetel. Ja ze, co???? A oni vsichni kyvou hlavou, ze to musime
kontrolovat kazdy tyden a bratr, u ktereho prave byli na navsteve (navrativsi
se misionar) kyve hlavou a ze to je takovy zluty uzaver pod kapotou. Tak je
prosim, jestli by nam to mohli ukazat... a marne se snazim otevrit kapotu (kde
je ta packa?????), no nic, oni meli veceri a museli odjet, tak my, ze to zvladnem
samy. Cestou domu jsem presvedcila sestru Hatch, ze kapalina pro predni svetla
urcite existuje a je to nesmirne dulezita vec.... jako ostatne vsechno, co mame
kontrolovat. My jsme totiz velice opatrne, co se naseho auticka tyce, nebot
predstava, ze by se nasemu vozidlu Subaru, Legacy, model 2014, vyhrivana sedadla,
zpatecni kamera, automaticky pohon na vsechna ctyri kola, dotykova
obrazovka.... neco stalo, je velmi neprijemna. O reakci starsiho Trimma, ktery
se stara o auta a je "desne zly" ani nemluve. Druhy den jim ztracene
volame, kde ze to mame byt a oni se nas po sdeleni, ze jsme to prave minuly
(nebot nas pozorovali z jejich auta) ptaji, jestli jsme zkontrolovaly kapalinu
prednich svetel. My ze ne a jestli by nam s tim mohli pomoct. Jeden starsi vystoupil
z auta a zcela vazne mi sdelil, ze s tim nam opravdu pomoct nemuze... nebot nic
takoveho samozrejme neexistuje...
Veselo tady mame, prestoze zima jak v marnici a lednicka se
nam zda jako velmi teple misto. Mejte se vsichni krasne. Mam vas moc rada.
Zuzi
Žádné komentáře:
Okomentovat