Moji mili,
po nekolika tydnech, kdy jsem byla rada, ze prezivam vsechno s cim jsme se
tu musely potykat, normalni tyden!
Ve stredu nas sestra K. vzala do chramu v Calgary, byl to krasny
zazitek, ani nevim proc, ale chram v Calgary ma neco zvlastniho, co ostatni
chramy tak nejak nemaji nebo proste co me osobne oslovuje. Byla jsem nadsena.
Ve ctvrtek nas pozvali na veceri K. a J., mozna jsem se o nich uz
zminila. Jsou to mladi manzele, maji tri deti a ctvrte na ceste a jsou hrozne
hrozne mili. Momentalne navstevuji evangelickou cirkev, ale opravdu se s nazi
najit pravdu. Snazily jsme se je uz nekolik tydnu presvedcit, aby cetli Knihu
Mormonovu, ale porad se k tomu nejak nemeli a tak jsme se jich konecne zeptaly,
proc si ji neprectou, a oni, ze nemaji tolik casu a kdyz ho maji, chteji cist
neco, co je opravdu pravdive a tudiz ctou v bibli. Coz jsme musely uznat, ze je
dobry argument, ale zaroven, pokud to "nerisknou" a neprectou aspon
kousek, nikdy nezjisti, jestli to je pravda nebo ne. A oni, ze teda ano.... a
co maji cist nejdriv, kdyz toho nebudou cist moc. A ja jsem uplne jednoznacne
citila, ze jim mam "doporucit" Moroniho 10. Tak uvidime tento tyden,
jak se jim to libilo!
 |
| Zdá se, že nejen lidé bývají méně aktivní - toto je jeden domácí mazlíček, jehož mrštnost je pověstná, pokud je ovšem vůbec ochotný se pohnout |
Rikala jsem vam uz, ze cteme Knihu Mormonovu jako misie? Se zamerenim na
Spasitele, Pana, Vykupitele, vsechno, co se ho nejak tyka. Je to velmi
zajimave, protoze si vsimam uplne jinych veci, nez kdy drive. A cetla jsem v
1.Nefim 16. kapitole, vers 39 a objevila docela zajimavy vzor toho, jak Pan
pracuje.
9 A stalo se, že Pán byl s námi, ano,
dokonce hlas Páně přišel a promlouval k nim mnohá slova a převelice je ukázňoval; a
poté, co byli ukázněni hlasem Páně, odvrátili svůj hněv a činili pokání ze
svých hříchů natolik, že Pán nám opět požehnal potravou, a tak
jsme nezahynuli.
Vsimnete si tech tri kroku:
- Pan nas ukaznuje.
- my se musime pokorit a cinit pokani.
- Pan nam opet zas a znovu zehna.
V sobotu jsme meli zonove hledani lidi, byla hrozna zima, asi -15 a foukal
vitr a mne se opravdu, ale opravdu nechtelo jit klepat na dvere, ale vubec ne!
Ale sly jsme a musela jsem se v duchu omluvit, ze jsem nechtela nikam jit,
protoze vsichni lide, u kterych jsme zaklepali byli hrozne mili, velmi
pratelsti a celkove to byla docela zabavna hodinka ci dve... a dobra zprava,
nezmrzly jsme uplne...
 |
| Auto sester zezadu |
 |
| a zepředu |
Mejte se krasne!!!! Mam vas moc rada!!!
Zuzi
Žádné komentáře:
Okomentovat