Minuly tyden jsme meli veceri s jednou skotskou rodinou a hadejte, co kazdy
Skot umi? Hrat na dudy! Samozrejme to neni pravda, ale protoze to opravdu kazdy
predpoklada, byvaly biskup z Taber 2. sboru se rozhodl naucit se na ne hrat.
Abyste vedeli, neni to jen tak neco, dudy jsou nastroj velmi hlasity a tak
jakmile zacne biskup Word hrat, vi o tom cele sousedstvi a on dostava na svych
"chytrych hodinkach" sms zpravy sve stylu: "Mohl bys zahrat
Amazing grace?" a "dneska ti to jde" od sousedu vzdalenych
dobreho pul kilometru....
Jak asi vsichni mozna nevite (pac maminka vam nic minuly tyden neposlala),
zustavam v Taberu dalsich nejmene 7 tydnu, nejspise az do konce zari. Mam z
toho obrovskou radost... chci popsat proc. Tak nikde jinde krome Taberu se vam nestane,
ze vas pozve na veceri rodina, ktera bydli v obrovskem dome uprostred poli a po
veceri vas pozvou na prohlidku farmy. Nejdrive obdivujete kravicky, v duchu si
rikate, ze haha, tech jsme videly uz milion, a potom ejhle, telatko a majitel
pronese..." Kouknete na tohle telatko, to bude porady rizek a tohle
sekana!" Potom vas vezmou skrze kone (ti teda ke konzumaci nejsou) ke
kozam... dostanete do ruky malinke kuzlatko, stare tak dva tydny a potom jste pronasledovani
ovcemi, osly a kozami.
 |
| ...dají vám do ruky kůzlátko... |
Nase expozice nekonci, zlaty hreb vecera nastava, kdyz
vas soupnou do ohrady plne obrovskych, ruzovych a mokrych prasat a s usmevem
reknou, ze prasatka vetsinou od lidi utecou... ovsem tohle je velmi pratelske,
vidite ta zebra? To bude slaninka!
Jako vedouci sestry treninku... ani nevim jak to nazvat, opravdu nedelame skoro
nic jineho nez pracujeme o sto sest v nasi oblasti, aby kdyz sestry prijdou,
mohly videt, jak to ma byt a fungovat. Jenze minuly tyden bylo stridani,
vzdycky je z toho velky povyk a jedna ze sester, ktere mame na starosti
onemocnela a jeji spolecnice mela jet do Calgary, vyzvednout si novou sestru,
ktera prave dorazila do Calgary.
Takze jsme stravily den v Letbridgi, sestra
Hernandez jela se sestrou Pipkin do Calgary a ja jsem zustala se sestrou Layton
v Lethbridgi.
 |
| Je vidět, že výměna jim opravdu prospěla |
Zazrakem se nam podarilo sbalit vsechen jeji majetek, tak se ji
viditelne ulevilo.... proc mame vzdycky tolik veci?
Ucit spoustu lidi je velikym pozehnanim, ale take velkym bremenem, protoze
se starame o vsechny a pribehy lidi jsou rozlicne a obcas je mi proste lito,
kam se lide dostanou v dusledku svych nespravnych rozhodnuti. Jsem stastna, ze
evangelium je tady opravdu pro kazdeho, nehlede na to, co v minulosti udelal.
Kdokoliv, kdo pozna a pociti jeho pravdivost je povinen podle toho jednat,
podle sveho svedomi zmenit svuj zivot, ale krasne je, ze kazdy muze zacit
presne tam, kde prave je.
Sesly jsme se s dcerou te mexicke rodiny, kterou ucime, sly jsme do parku..
nebyl to nejlepsi napad, protoze bylo asi tak 40 stupnu, na slunicku mozna i
vice, ale nakonec jsme to zvladly. Spocene, ale spokojene... ;D
 |
| Se staršími z oblasti |
 |
| sestry v Kanadě zřejmě používají zvláštní druh chlazení |
A ted tedy historka ze zivota... misionari ziji zivotem na pochodu. Rano
odchazime nejpozdeji v deset, obcas se vratime domu na obed, ale vetsinou se nam
to nepodari, takze se vracime kolem devate, desate... (ne, to si delam legraci,
nejpozdeji v 9.30 musime byt doma) a tak neni moc casu na to, kontrolovat stav
potravin v lednicce. Tuto nedeli to dospelo do konce, kdy jsem otevrela
lednicku a konstatovala, ze to je "Grows" (nechutne), rozhodla se s
tim NECO udelat a NECO udelala. Z naseho snazeni jist zdrave to byla vesmes
stara zelenina, nasla jsem pulku cervene cibule, v polorozkladnem stavu a tak
jsem se rozhodla ji vyhodit. Jenze prece s tim nezamorim cely nas bytecek, co
lepsi me nenapadlo, nez ji splachnout do zachodu... no tak jsem ji splachla a
vsecno vypadalo dobre.... az do vecera, kdy se me sestra Hernandez nesmele
zeptala, proc ze ten zachod tak pomalu odteka... ehm, ja nevim. Samozrejme, ze
vim, ta hloupa cibule!!!!! Zrejme to nezvladla skrze trubky a zustala tam nekde
trcet. Toz haha, jenze problemem bylo, kam tedy chodit na zachod? Prvni noc
jsme to zvladly, a v pondeli rano jsme sly koupit chemikalii pro ucpane odpady.
Vratily jsme se vcera vecer a ono porad nic. Teda neco, zachod plny nejen vody
ale take te vysoce nebezpecne ziraviny, jejiz vypary jsou samy o sobe velmi
nebezpecne a horlave. :D Tak jsme vyzkously vsechno... protahnout to zvonem,
odkbelikovat vodu do vany (ktera
mela ovsem odpad ucpany taky, same holky po dobu minimalne dvou let, vsechny
dlouhe vlasy) postouchnout to dratem... sestra Hernandez me nechala nacvicit si
telefonat pro lidi, kteri se staraji o nase bydleni, co jim asi tak hodlam rict
a bylo to OTRESNE. No tak nic, sly jsme spat, ze rano moudrejsi vecera. Musim
rict, ze jsem se modlila usilovneji nez jindy. Kdyz pominu to, jakou skvelou
spolecnici mam, nejenze se na me vubec nezlobila, celou dobu jsme se tomu
smaly, prestoze jsme tim vcera stravily tak asi do pulnoci a porad nic a rano v
4.30 jsme se musely vydat na "vylet" do cirkevni budovy, kde zachody
fungovaly, opravdu jsem nevedela, co budeme delat. Jenze, jak vsichni vime,
modlitba funguje (jestli si ted potrebujete odskocit, tak to radeji udelejte
hned, protoze nikdy nevite, kdy se dostanu do vasi blizkosti a splacnu vam doma
cibuli) a tak jsem se rano pokusila znovu to prostouchnout zvonem a ono to
zabublalo, zmizelo a zachod uz zase funguje!
 |
| Naše odbornice na prošťouchávání záchodků |
 |
| A takhle vypadají, když je zase všechno v pořádku |
 |
| Vyjížděk po planinách není nikdy dost |
Tolik novinky z Taberu, co se deje u vas ??? Moc na vas myslim, mejte se
krasne!
Zuzi
Žádné komentáře:
Okomentovat