Zacnu
dobrymi zpravami, ktere nechci zlehcovat... a potom to zakoncim snad vtipnymi
historkami, abyste si nemysleli, ze to tady je nuda :D
Sestry se
tady uz nekolik mesicu schazeji s jednim neaktivnim bratrem (jeho manzelka je
prezidentkou pomocneho sdruzeni) a lekce s nim jsou vzdycky velmi velmi narocne
a clovek musi byt naprosto "na vlne Duch Svaty", aby vedel co rict a
jak mu pomoci. Neveril v Nebeskeho Otce, v Knihu Mormonovu, jedine, o co jsme
se mohly oprit bylo to, ze veri v Jezise Krista a v dulezitost svatosti... jake
bylo nase prekvapeni a radost, kdyz minuly tyden rekl, ze veri v Knihu
Mormonovu a v pravdivost pisem!
Nase
zajemkyne Deanna je uzasna. ucily jsme ji o planu spaseni, davalo to docela
dobry smysl... prestoze nektere jeji otazky bylo narocne zodpovedet. Je tak
uzasne vedet o tom, ze zivot tady je opravdu jen zlomkem cele vecnosti a
existence nas.
Ve ctvrtek
nas Andersonovi vzali do chramu v Cardstonu ! Ten chram je jeden z nejstarsich
v Kanade. Vyzdoba uvnitr tomu odpovida. Byla to krasna zkusenost. Potom jsme se
zastavili asi u padesati znamych... jelikoz Andersonovi znaji opravdu temer
kazdeho v jizni Alberte.
Moje
spolecnice sestra Baer bude trenovat novou sestru! A ja zustavam v Taberu,
takze sestra Baer se presouva nekam do oblasti Calgary... uz podruhe bude
trenovat v uplne nezname oblasti. A pro me to cele znamena 7 hodin rizeni
minuly patek a dalsich 6 zitra :D No, cestou zpatky uz jsme nevedely co, proste
clovek jede rovne... mirna zatacka doleva. :D
V nedeli
jsem mela proslov na tema "byt laskavy". Nejdrive se mi to zdalo jako
prastene, ale pak jsem se nad tim zamyslela a musela jsem jit do sebe. Vzpomnela
jsem si na sve rodice, kteri jsou myslim nejlaskavejsi lide na svete. Vzpomnela
jsem si na nespocet rozbitych sklenicek, misek, taliru, rozbity lustr... polite
saty... a na to, jak se na me nikdy nezlobili. Myslim, ze to je velky dar,
protoze neznam nikoho, kdo by byl stejne tolerantni a odpoustejici jako ty dva
moje starousky... (jesteze si to muzu dovolit rict, vzhledem ke vzdalenosti,
ktera mezi nami je).
 |
| Dlouhý hovor bylo třeba zdokumentovat |
A ted tedy
co aspon nam pripada vtipne: sedime na navsteve u pani, ktera ma rakovinu, tak
prochazi chemoterapii. Ma dve kocky a jedna z nich si to zrovna spacirovala po
konferaku a zacala se ke me nebezpecne priblizovat. Tak ja se oddalim... kdezto
ona si mysli ze ji asi nemam rada a zacne na me natahovat tlapku. A sestra Baer
se chechta a "vsak ji jenom pohlad".
Nebo jednou
na veceri…a ted nevim, jestli jsem vam to uz nepsala. Nalivaji nam vodu do
takovych velikych sklenic a po modlitbe se jejich vnuk zacne natahovat pro neco
na stole a cela sklenice od sestry baer se ji vylije do klina. Voda vsude,
potopa a hostitelka s usmevem na sestru Baer, ze to nevadi, a at si z toho, ze
tu vodu vylila, nic nedela. Sestra Baer mlcky zdima kousek satu, jenze je uplne
nasakla vodou, takze kdyz potom vstane, abychom se podelily o duchovni
myslenku... kape z ni voda jako z vodnika...
Hreb jsem
tomu vsemu nasadila ja, kdyz jsme mely v nedeli veceri u patriarchy a jeho
manzelky... a ja tesne pred vstupem do jejich domu septam sestre baer, ze
nevim, jestli je jeji manzel clenem cirkve...
 |
| Barnwell |
 |
| Barnwell |
O tom, ze
vsichni neaktivni clenove, ktere mame navstevovat maji alespon dva, nekteri tri
a nekteri dokonce ctvrteho obriho psa (o kterem sestra Baer na navsteve neuvazene
pronesla, ze vypada jako kun), se zminovat nemusim.
Mejte se
vsichni krasne, mam vas rada.
Zuzi
Žádné komentáře:
Okomentovat