úterý 31. března 2015

36. týden, 16.3.2015 - 22.3.2015, Taber - Snad jste na mě nezapomněli

Klepeme na dvere domu obklopeneho milionem cernych kocek. Zadna dopoved. Zkousime to znovu a znovu. Pri tretim pokusu nam otevre muz z Filipin a hadejte co. Zajima ho, co se snazime sdelit ostatnim. Tak jsme nasli Burgela a meli s nim prvni lekci. Uvidime jak to pujde dal...

Mely jsme taky prilezitost navstivit cleny zijici trvale v nemocnici a cist s nimi pisma. Byli za to moc radi. Ani bych neverila kolik casu stravim se starymi lidmi, ale kdyz oni jsou tak neskutecne sami...

Naše akční hrdinky pomáhají, kde se dá
A potom jsme navstivily jednu zenu, ktera zije v malem dvoupokojovem byte.  Ma za sebou nepochybne tezkou minulost…Nasly jsme ji v byte v katastrofalnim stavu, neporadek otresny, ale ona je moc mila. Vystresovana ze vseho, ale moc mila. Uvidime, jestli se nam ji podari zacit ucit.... kdyz jsem si predstavila, ze by mohla zacit zit normalni zivot, najit si praci a vubec byt zase stastna, myslim, ze nase snazeni ma smysl. Sly jsme tam znovu v patek a pomohly jsme ji uklidit, nikdy v zivote jsem nestravila dve hodiny v kuse umyvanim nadobi a snazenim se odhalit puvodni barvu linky. Po dvou hodinach snazeni... hadejte co! Olivove zelena...

Andersonovi nas vzali na projizdku kocarem!!! Jsou k nam tak neskutecne mili.

Sestry si vyjeli v kočáře - určitě jeden
 z nezapomenutelných zážitků misie

Po návratu z krásného výletu
Snazily jsme se vymyslet neco, co bychom pro ne mohly udelat, ale nemohly jsme prijit na nic, co by jim udelalo radost. Nic nepotrebuji, maji vseho dost, samozrejme jenom vice zdravi... a tak si lameme hlavu... a potom nas napadlo vyzdobit Knihu Mormonovu. Vybraly jsme nase oblibene verse, sestra Baer nasla uzasne citaty, ktere se hodily ke kazdemu z nich a tak jsme si pohraly s jednou kopii, daly ji novy obal a tradaaaa... Aspon male podekovani bylo na svete. Taky jsme do ni vlepily obrazky, ktere jsme vystrihaly ze starych Liahon.... doufam, ze nas sestry po nas nebudou proklinat.

Vcerejsi vereci jsme meli u rodiny Jensenovych. Tak vy jste o nich asi neslyseli, ale v Alberte neni nikdo, kdo by neslysel o Taber corn a Jensen's farms. Jsou to nejvetsi farmari sikoro daleko, vyvazeji produkty do cele Ameriky. A tak jsme se dozvedeli, kolik hektaru repy cukrovky, kukurice, brambor, dyni a kdo vi ceho vseho letos maji zaseto.... prababicka Jensen tomu vsemu stale veli, prestoze ji je asi tak 100 let (a to neprehanim). Kdo by to byl rekl, kam se na misii dostanu, ze? :D

Zimní taberská
krajina je krásná
Východ slunce v Taberu


A ted, sedime v knihovne v Lethbridge, kde je i centrum rodinne historie, soustredim se na maily a nevnimam moc deni kolem, kdyz v tom stale slysim, czechoslovakian, czech republic... a tak mi to neda  a zapojim se do hovoru. A vedle me sedi starsi bratr... a ja na neho, ja jsem z Ceske republiky! A on na me: "Tak to rozumis po cesky, nuz?" Mluvi bez anglickeho prizvuku, ovsem se silne valasskym, bo jeho rodice oba pochazeji z Valasska. Kdo by to byl rekl, ze se potkame v Kanade... uz me to ani neprekvapuje,  jak maly svet je. :D



Takhle si asi mladé misionářky
představují posezení v důchodu

Z výměny misionářek - jednodenní
služba s novou společnicí je vždycky obohacující


Mejte se krasne a napiste mi!


Doufam, ze jste na me jeste nezapomneli, posledni dobou nemam pomalu co cist!

Zuzi

Žádné komentáře:

Okomentovat