Dalsi tyden, ani tomu nemuzu uverit.... Nic moc zajimaveho
se nestalo az na...
velmi zajimavou diskuzi, lekci s jednim neaktivnim clenem.
Je k nam moc mily, jeho manzelka je presidentkou pomocneho sdruzeni, ale on
nechodi na shromazdeni, protoze proste neveri tomu, ze by potreboval Cirkev. Ja
jsem nad tim hodne premyslela a dosla jsem k zaveru, ze to vzdy neni jenom o tom,
jestli my Cirkev potrebujeme (a jakoze
ja si myslim, ze ano), ale o tom, ze nekdo v cirkvi mozna potrebuje nas. To me
naucilo hodne premyslet nejdrive nad tim, co muzu ja udelat pro ostatni a ne,
jestli z toho budu mit nejake vyhody.
Postavili jsme zed !!!!! "Delani, delani vsechny smutky
zahani, delani, delani je lek... " tak ne ze bych potrebovala zahanet
nejake smutky, mam se tady uzasne a jsem tu hrozne spokojena, protoze mame
spoustu prace a cely den se nezastavime...ale I tak, pocit, ze clovek neco
viditelneho a hmatatelnho postavil je k nezaplaceni.... pomahaly jsme manzelum
Andersonovym se stavbou zapadni steny pro jejich budouci kuchyn v
"chaticce na planinach", jak ji sami nazyvaji.
 |
Vrtačka a dlouhé vlasy ve větru
si nemusí vždycky dobře rozumět |
 |
| Kotvení nosných trámků |
 |
Sestry v akci - misie naučí
člověka mnoha řemeslům |
 |
| V zimě, v létě... stavíme! |
No a v nedeli jsme stravili v cirkevnich budovach (pouzivam
mnozne cislo) od 7.30 rana do 4.30 odpoledne.... mame na starosti 3 sbory a
tento tyden se to namanulo tak, ze jsme doslova litaly z Taberu do Barnwellu a
nazpatek asi trikrat, protoze to proste bylo potreba... nestacily jsme vubec
nic az do pozdniho odpoledne,
kdy jsme v
pet hodin sly na vecri ke clenum.... a po veceri opet million dalsich veci.
Takhle jsem si presne predstavovala misii, mit porad neco na praci a nevedet,
co drive.... Jake pozehnani, ze tady muzu byt !!!
Jedna vec me zaujala tento tyden, tema pro dnesni trenink byla prava laska. Vsichni
kouleli ocima, ze to uz slyseli miliokrat, ale my se sestrou Baer jsme se
rozhodly to pojmout trosku jinak (mely jsme pripravit asi 15 minut skoleni)....
zamyslely jsme se nad tim, co to pro nas znamena mit pravou lasku? A dosly
jsme k tomu, ze musime mit lasku pro Spasitele, ktery nas ma opravdu velmi rad.
No a tak nad tim premyslime a napadl nas pribeh o Petrovi, kdyz za nim Jezis
prisel, pote co s nim Petr stravil 3 roky a videl, co vsechno Jezis delal a
zeptal se ho, jestli ho ma Petr rad. A Petr mu rekl, dokonce trikrat, ze ano,
ze to prece Jezis vi.... a Jezis mu rekl, starej se o me ovce.... jinymi slovy,
proc jsi porad tady a rybaris, kdyz jsi videl vsechny ty zazraky a mel bys
chapat, ze mnohem dulezitejsi nez tvoje ryby jsou lide, kteri potrebuji slyset
evangelium. Dal mu prilezitost, aby mohl byt sam Petr obracen tim, ze bude
slouzit druhym a podilet se o to, cemu veri a o cem ma svedectvi. Asi me to
zaujalo, protoze jsem prave na misii, ale musim rict, ze to bylo uzasne
uvedomit si, ze tenhle cas mi nikdo nevrati a jestli chci jen tak rybarit,
nemusim byt tady.... Je potreba zacit delat veci poradne a ted. Mimochodem,
Petr se zvedl a sel... zadne kufry, zadne louceni s rodinou.... jeste tam
nejsem, abych to dokazala, ale mozna jednou... (ted mam na mysli tech svych 5
tasek, ktere jsem musela prestehovat z Airdrie sem... :DDD).
Mejte krasny tyden !!!
Zuzi
