1. týden od 15.07. 2014 - 20.07. 2014, MTC, Provo

1. týden od 15.07. 2014 - 20.07. 2014, MTC, Provo

V pátek 18.07. 2014 měla Zuzi tzv. P-day. To je den určený k tomu, aby se misionáři mohli věnovat takovým věcem jako jsou nákupy, praní apod. Prostě přípravný den. K tomu mohou také posílat e-maily. Zuzi měla navíc dovoleno nám zatelefonovat, což bylo velmi příjemné překvapení a udělalo nám to ohromnou radost. Byli jsme zrovna na dovolené na chalupě, kde je signál jenom v určitých kruzích, např. u druhé jabloně, asi 30 cm jihovýchodně nebo pod ořechem, pod větví s houbou atd., když zazvonil telefon s neznámým a nečeským číslem. Zvedla jsem to a tam se ozvalo: "Ahoj mami".  Okamžitě jsem poznala, že volá Zuzi. Nepopsatelné!

V rekordním čase jsem vyběhla do zahrady a zkoušela, na kterém z vytipovaných míst nám bude dopřáno slyšet se na vzdálenost 10 000 km. Po chvilce kličkování signál zachycen, mezitím doběhli i kluci, dala jsem hlasitý odposlech... byla jsem moc vděčná, že jsem našla signál.

Večer jsme navíc dostali Zuzančin e-mail, u kterého jsme se docela pobavili:

"Muj prvni tyden ve vycvikovem stredisku je tady. Zni to desive, vycvikove stredisko, ale nekteri se opravdu musi naucit, jak se chovat „slusne“  :-) a hlavne, jak se chovat tak, abychom mohli oficialne reprezentovat tuhle cirkev. Nase jmenovky nas snadno prozradi :-) :-)

Chtela bych se s vami podelit jen o jednu zkusenost ohledne moji spolecnice. Jsme tady ve dvojicich a ja jsem na pokoji se tremi dalsimi sestrami. 

Jedna je z Filipin, dalsi puvodem ze Samoy (sedi vedle me), ale uz 6 let zije ve Washingtonu a moje spolecnice je z Taiwanu (ta v brýlích). Nemluvi moc anglicky, takze se ucim mluvit pomaleji..., ale je uzasna. Jmenuje se sestra Luo. Zije se svoji tetou, protoze rodice jsou rozvedeni, je ji uz skoro 24, ale vypada tak mlade...

Kdyz jsem mela pocit, ze ja mam neco tezkeho, ze se mi tu neco nelibi, podivala jsem se na ni a musela jsem se stydet. Je tak pokorna. Nerozumi moc dobre a doma je jedinou clenkou cirkve. Ja mam doma celou rodinu a tady ve Statech dalsi, takze je tu o me postarano vytecne.

Musim vam rict neco legracniho, jako mezinarodni prichozi jsme meli zvlastni lekce o hygiene, jidlu atd... v nasi odbocce tady jsou misionari opravdu ze vsech koutu sveta. Jen pro predstavu z Tongy, Samoy, Filipin, Korei, Japonska, Ciny, Honkongu, Mexika, Hawaje, Ceske republiky (to jsem jenom ja ) a mnoho dalsich. A tak nam bylo receno, abychom si umyvali ruce casto atd.. a NESTALI NA ZACHODOVE MISE. No, kdyz jsme to slysely se sestrou Barret, ktera je z Irska, tudiz taky "mezinarodni", zacaly jsme se hrozne smat...

Jsou tady nadherne hory, uplne blizoucko. 

Zaujal me pravy vyznam slova pokani, jak to je podle stareho zakona: 1. obratit se k Panu, 2. odvratit se od zleho a za 3. vratit se k Panu. Vsechny tyhle tri vyznamy to jsou.

Jo a jeste jedna vec, dopisy jsou zachrana kazdeho misionare. Takze... kdyz mi poslete dopis (do Kanady, odsud odjizdim uz 29. cervence) budu nadsena a urcite odepisu. Mail je taky moc fajn, jenom to bude asi dele trvat." 

Všechny kontakty jsou uvedené tady v blogu, vpravo nahoře.

Zuzi nám také napsala, že už dostala 3 balíky. 2 byly od úplně cizích lidí, maminky staršího Kinga, který slouží v Ostravě, poslala Zuzi české "kolatche" 

a potom od staršího Howella z kanceláře v Praze. Byli jsme moc překvapeni jejich laskavostí. Snad jim to dokážeme vhodným způsobem oplatit. 

Děkujeme.