0. týden, 11. – 15. července 2014, Londýn, Dallas, SLC, Bountiful, Provo

0. týden, 11. – 15. července 2014, Londýn, Dallas, SLC, Bountiful, Provo

Ve svém požehnání měla Zuzi mimo jiné řečeno, že Bůh ji hlídá a bude i po celou dobu misie. Nikdo z nás netušil, jak brzy se tento příslib vyplní.

Letadlo z Prahy odletělo přesně. V Londýně bylo také na čas. Zuzi se tam navíc potkala se 6 misionáři, kteří se vraceli do MTC (misionářské výcvikové centrum) po misii v Kapském Městě v Jihoafrické republice, a s jedním novým misionářem z Anglie. Měla tedy společnost a cesta ubíhala rychleji. Do Dallasu přiletělo letadlo z Londýna o 20 minut dříve. Jednoho misionáře tam čekal jeho strýc a ten byl tak laskav, že nám poslal fotku.

Zuzi měla v Dallasu jenom dvě hodiny na přestup a oprávněně jsme se obávali, že to nestihne. V pokynech, variantě B, stálo pro tento případ pouze toto: V případě jakýchkoliv potíží při cestě volejte neprodleně na tel. č…… No jo, ale jak volat, když misionáři nesmí mít mobily ani počítače?

Zuzi nám později psala: "Vim, ze nade mnou Buh bdi, protoze v Dallasu jsem mela 2 hodiny na prestup a musela jsem projit celnici, vyzvednout zavazadla, odevzdat zavazadla, imigracni kontrola a potom jeste bezpecnostni kontrola. Moje letadlo melo odletat v 17.55, normalne se zacina nastupovat asi hodinu pred odletem a nastupiste se zavira asi 30 minut pred odletem. Jenze ja jsem byla jeste v 17.30 na kontrolach... a potom jsem musela absolvovat 30 minutovou cestu vlakem nad celym letistema a snad i nad celym Dallasem, coz by byl uchvatny zazitek, kdybych nebyla ve stresu, ze mi to dalsi letadlo uleti. Nakonec jsem dorazila na nastupiste v 17.40 a jeste se vubec nenastupovalo! Ani nemusim psat, ze jsem se celou cestu modlila, abych to stihla. Zazraky se deji. "

Doběhla tedy i se svým 12 kilovým carry-onem 15 minut před odletem, misionáři celí šťastní, že je konečně na místě. Jak psala, gate byl po celou tu dobu z nějakého důvodu uzavřený a teprve po Zuzančině příchodu ho otevřeli. Jak jsme vděční Nebeskému Otci za Jeho pomoc!

Do SLC přiletěli se zpožděním, ale v pořádku. A tohle je pohled, který se Zuzance nabídl:

Zuzi se přivítala s našimi přáteli z Bountiful, u kterých až do odjezdu do MTC bydlela. 

Moc si přála navštívit chrám v SLC, ale ten je v současné době zavřený. Jaká škoda. 

V Bountiful je právě období veder a meruněk, které tam lidem rostou asi jako u nás jablíčka, tj. v každé zahradě. Zuzi vedro i meruňky miluje, tak toho řádně využila :-). Psala: "Ted jsem u pratel v Bountiful a uzivam si utazskeho leta... je tady tak 35 ve stinu uplne bezne..."

V úterý 15. 7. 2014 se Zuzanka rozloučila s našimi přáteli, kteří ji dopravili do MTC v městečku Provo. 

A začala se odvíjet další část putování Sestry Kolkové do Calgery.