Vitr o rychlosti aspon 100 km v hodine... ted netusim,
jaka je rychlost vetru... pravdepodobne to bylo tak 50 km/h, jenze me to prislo
jako hurikan. Byla jsem na vymenach v Medicine Hat a vezte, byla to teda sila.
Cely den jsme chodily, protoze sestry tam maji auto spolecne se starsimi a ti
ho meli ten tyden, rano jsme se sly probehnout, potom nasnezilo, kdyz jsme v 10
vypadly ven uz zase svitilo slunicko, odpoledne zase vichrice a vecer to zakoncila
poradna nadilka krup. Jelikoz v Taberu bylo krasne a mame auto, mela jsem na
sobe jenom lehky svetrik a letni botky... no absolvovala jsem to v tomto odevu
sice zmrzla, ale spokojena, ze pracujeme. Tak jenom jsem chtela rict, ze za
jinych okolnosti (nemisionarskych) bych urcite onemocnela, ale takhle jsem to
zvladla uplne v poradku.
 |
| Počasí se střídalo, chvíli vítr, chvíli déšť, k tomu blátíčko a sestry jenom ve svetříku |
 |
| Tak nevím - buď foukal tak silně vítr, nebo přišel vlk od tří prasátek |
 |
| Počasí nemůže ovlivnit náladu žádného misionáře |
Mely jsme moc dobrou lekci s nasi zajemkyni Brittany.
Je manzelkou neaktivniho clena a maji asi pulrocni miminko. Jeho rodice jsou velmi
aktivni a jsou pro ni velkou podporou. Je uzasnou maminkou a je krasne
sledovat, jak deti meni lidi. Mluvily jsme s ni o tom, jak deti jsou nejblize
nebi, protoze z neho prave prisly a ona, ze to je pravda a jak je uzasne, jak
to Nebesky Otec vsechno stvoril. Vim, ze se vsechny veci deji za nejakym
ucelem.
Chtely jsme kontaktovat jednu mene aktivni rodinu,
nesly jsme jim pozvanku na generalni konferenci... no maji takovou moc fesnou
kocku, vlastne kocoura a vy vite, jak se bojim zvirat. Uz jsem prekousla, ze
vsichni maji psa nebo kocku a samozrejme se musim vzdy tvarit, ze jejich pes
nebo kocka je ten nejkrasnejsi a nejmilejsi domaci mazlicek, prestoze se desim kazdeho
zaklepani na dvere, kdo na me zase vybafne. Ale je fakt, ze z kocek zas takovy
strach nemam. Tak tam klepeme na dvere, nikdo neotvira, jenom ta kocka se od
nas nehne... zacina vrcet (jo, tak tohle je zacatek hororu), priblizuje se
stale bliz, sestra Baer se smeje, ze kocka nic nedela a mila kocka na me
zautoci, normalne se po mne ohnala tlapkou s VYTAZENYMI drapky!!! To bylo moc,
otocila jsem se a vracim se k autu, tu se ohlednu a sestra Baer se snazi sejit
ze schodu...ale jde nejak pomalu, nebot mila kocka je na poslednim schodu a moc
dobre hlida, kam se sestra Baer hybne. No to uz jsme se valely smichy obe....
Jinak s touhle rodinou (a ano i s jejich slavnou kockou) jsme mely vcera
moc prijemnou velikonocni veceri. Prekazky misonaru nejsou vzdy jenom v
ramci mezilidskych vztahu!
 |
| Zajímavá lavička, nebo ne? |
Velikonoce v Kanade jsou teda mnohem lepsi nez doma.
Zadne pomlazky, ale hledani velikonocnich vajicek a velikonocni zajicek prinasi
sladkosti a drobne hracky! Dala bych si rict.... asi jedina vec, ktera se mi tu
libi vic nez u nas, ale pravda, co bych si pocala bez kazdorocniho politi vodou
a probehnuti se!
 |
| Cestou zpět už zase krásně svítilo sluníčko |
Myslim na vas, uz nezadam o maily, ale fotky!!!! Toz se podelte, jak se mate
vy.. a nebojte, vim, ze tyhle maily ctete!!! :DDD Mam vas rada.
Zuzi
Žádné komentáře:
Okomentovat