Snazime se navstivit nejake neaktivni cleny, kdyz v tom spatrime mezi domy
zpovzdali srnce... tak se tise odporoucime, prece jenom se necitime zas tak
bezpecne se srncem v dosahu 100m..... hledame dalsi adresy a zatimco ja se
snazim vylustit mapu, sestra Merritt suse poznamena, ten srnec je primo za
mnou. A opravdu, no nic, zustaly jsme stat a on nakonec odesel, ale moje
nervy... srnec a tak blizko!!!!! a navic s parohy, no, kdo me zna vi, jak
paranoidni jsem ze zvirat...
Mely jsme dobrou lekci s jednim clenem, ktery zapasi se zavislosti na
cigaretach. Proste se mu nedari prestat kourit a tak se s nim kazdy tyden
snazime a cteme spolecne nejaky proslov z konference. Minuly tyden prisel o
praci a tak jsme nevedely, jake to bude, az ho uvidime, ale velice nas potesila
a prekvapila rozvaha a obrovska duvera v Pana, s jakou tuto situaci
zvlada. Opravdu, kdyz mu duverujeme, vsechno bude v poradku (muzete mi to
pripomenout, az zase budu netrpeliva ;D).
V utery jsme se mely sejit s jednou rodinou, ktera udajne mela zajem
dozvedet se neco vice o nasi cirkvi. Tak jsme prisly ve stanovenou dobu, a jak
uz to byva, na posledni chvili zavolali, ze se s nami nemuzou sejit. Nacez ta
sestra, ktera je a nas pozvala k sobe domu prohlasila, ze ma pripraveny dezert
a co s nim ted.... ja jsem se zdesila, protoze sladke je tak to posledni, co
potrebujeme a hbite jsem navrhla, ze si to vezmeme domu... tak nam to mila
sestra zabalila do plastove folie na svych porcelanovych talircich, k tomu nam
nabalila plny dzban dzusu a mejte se sestry. Nic naplat, ze jsme nemely auto,
byly ztracene v oblasti nejakych dalsich misionaru, docela zmrzle, protoze se
nam tady citelne ochladilo… a k tomu neseme v rukach talirky s dezertem a plny
dzban dzusu. Nakonec jsme to vsechno dopravily domu, ale i tak... ;DDDD
Ve stredu byla v Calgary AMY a vzala nas na obed! Jak moc mi chybi! V
sobotu byla poktrena, mam z toho obrovskou radost! Je tak skvela....
Vyrobila jsem sestre Merritt obal na pisma, jelikoz me popadla kreativni
slina a moje nervy, opravdu mi vyrabeni chybi....
Nase tydenni planovani jsem tento tyden zpestrila historkou, kterou ani
nevim, jak jsem si na ni vzpomnela. Jedna dvojice misionarek jednou sla
zaklepat na dvere jednoho pana. A tak klepou a jedna z nich dostane
genialni napad, ze kdyz zakryje kukatko prstem, on nebude vedet, kdo to je a
otevre..??? (jak vazne prastene nekdy dokazeme byt, ze)... tak klepou a ona
chce zakryt kukatko, jenze kukatko tentokrat nema zadne sklo a ona citi neco
mekkeho - a ono to je jeho oko!!!! Nebyla jsem to ja ani zadna z mych spolecnic,
ale my jsme se chechtaly dobrou pul hodinu... doufam,
ze to prijde vtipne i nekomu jinemu krome me... ;DDDD
Jedna z mych spolecnic se me vazne zeptala, jak se vari vejce na tvrdo....
tak jsem ji to "naucila" - proste to jenom hodite do hrnce a pockate,
az je to uvarene, jenze me dostalo, kdyz nam v sobotu v poledne volali jedni
starsi se stejnou otazkou... naprosto bezradni, jak to vejce uvarit opravdu
natvrdo a ne jen na hnilicko... ja na to, tak ho tam varte dele! ;DDDDDD. … ja
jsem na koni, protoze moje mamca je nejlepsi a tohle a mnohem vic me
naucila!!!
 |
| Odesílání pošty je moc fajn, ale mnohem lepší je dopis dostat |
 |
Mam vas vsechny moc rada, mejte se krasne!
zuzi
Žádné komentáře:
Okomentovat