Netusim, jaky nazev dat dnesnimu mailu, je toho
milion, co se stalo, ale hadam, ze pro vas to nebude asi tak vzrusujici a
napinave jako pro nas. Tak tedy zacnu od zacatku.
Stale ucime tu rodina z Mexika, jsou uzasni, meli jsme
s nimi moc krasny vecer, ale nejdrive bych teda mela popsat, jak uzasni jsou
clenove tady. Urcite jsem se uz zminila o Andersonovych, ti jsou jedni z lidi,
kteri maji k povaze Spasitele opravdu hodne blizko.
 |
| Sestry a Andersonovi |
Jakmile zjistili, ze ucime
novu rodinu, hned se nabidli, ze je muzeme pozvat k nim domu na veceri, cokoliv
a protoze vecere by asi byla malo, usporadali pro nase zajemce rovnou celou
party. Pozvali je na svou chaticku na planiniach, meli jsme spolecne veceri a
nemusim ni popisovat, jak skvele to bylo a jak dobre jsme se bavili, protoze
tam meli kone
a potom jejich znamy a vedouci mladych muzu v nasem sboru prijel na
ctyrkolce...(rika se tomu tak ?) a tak se prohaneli po planinach.
Meli jsme
prestrelku s pistolkama.... proste zabava velka.
 |
| Přestřelka s pistolkama |
Chodime k nim skoro kazdy den,
ucime maminku anglictinu (verili byste, ze ji ucim anglicky ve spanelstine?)...
to je sice na dalsi dopis, ale vcera jsem prohlasila, ze jestli me tady
prezident necha jeste jedno stridani, naucim se spanelsky.. ono to neni zas tak
slozite, kdybych jenom vedela jak casovat ta jejich
slovesa a taky mela vetsi slovni zasobu... tak se do toho pustim.. protoze
hadejte co?
ZUSTAVAM V TABERU DALSICH 7 TYDNU SE SESTROU HERNANDEZ
ALFARO!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
 |
| Sestry měly obrovskou radost, že zůstávají spolu |
Opravdu jsme skakaly radosti dobre pul hodiny, kdyz
jsme se to dneska rano dozvedely. Hrozne jsme si to praly. Ach...
A ted tedy nejake vtipne historky, pac tento tyden na ne
byl bohaty. I stalo se, ze starsi tady v Taberu meli v sobotu krest jejich
zajemkyne a my jsme se ho ucastnily s dcerou rodiny, kterou ucime a ktera by
mela byt pokrtena pristi mesic. Kdyz jsme dorazily do kaple, mela jsem nutkani
zeptat se starsich, jestli maji nahradni obleceni... a jestli napustili
krtitelnici vodou. Jenze pak si rikam, nejsem jejich matka, nebudu se jich
ptat, smali by se mi.... no ale s tou krtitelnici jsem se zeptala, vsechno v
poradku, voda napustena. Tak skvele. Krest probehl dobre, prestoze jejich
zajemkyne je klaustrofobik a tak musela opravdu zhluboka dychat, aby to
zvladla, ale vsechno probehlo dobre. Starsi Warenski ji zvladl ponorit hezky
hluboko, protoze ta voda byla napustena z krtu deti dopoledne a tak nebyla tak
hluboka, jak bychom si predstavovali, ale dobre. No tak Sara (ta co byla
pokrtena) je uz zpatky a starsi Warenski nikde. No tak nic, pokracujeme dal....
za 10 minut se konecne objevil, jenze jejda, v obleceni pro krty! A my vsichni,
ze co se stalo a on s usmevem, no zapomnel jsem si bilou kosili.... :DDDD Mela
jsem se zeptat....
 |
| Biskup s manželkou |
V nedeli prisla na shromazdeni jedna mene aktivni
clenka, ktera je ted ovsem aktivni a snazi se chodit opravdu kazdy tyden, ma
tri male deti (mladsi 3 let) a jeji manzel nemohl prijit, tak jsme se nabidly
ze ji samozrejme pomuzeme. Jeji deti jsou roztomile, jen jsou to deti...takze
se me ta holcicka snazila krmit krupinkami, ktere skocily u me v tasce a jeste
ted je na vsem vrstva cukru, lepi tim lepe, protoze byly poctive nasakle
vylitou vodou.... ale zvladame to vsechno, deti jsou relativne potichu a najednou
se Michaela (1.5 roku) rozhodne vzit si neco z podlahy a tak se nakloni a
baaac... jak se predklonila z te lavice (maji tady lavice jako v kostele)
samozrejme se prevazila a celou svou vahou se uhodila hlavou do lavice pred
nami... no tak cekame, ze se behem 5 sekund (ktere deti vzdy potrebuji, aby se
na ten spravny projev poradne nadechly.. tohle jsem vypozorovala od ostatnich,
sikovna jsem, ne?) ozve poradny plac. 1,2,3,4,5,6,7,8,9,10 a stale nic...
koukneme na ni a ona se usmiva! No nic, nektere deti jsou proste otuzile....
A ted perlicka o me spolecnici. Sedime minuly tyden v
aute, venku je priserny slejvak a snazime se odhodlat k tomu, abychom vystoupily
a kdyz ja se konecne odhodlam a jsem venku a lije na me.. sestra Hernandez:
"A co kdybys tam sla sama a kdyz budou doma tak me zavolala a ja prijdu?"
no zacala jsem se valet smichy... (ten, kdo nezna misionarska pravidla, jsme
spolu doslova 24 hodin, 7 dni v tydnu, takze tohle je docela dobry vtip) a v
tom me napadlo, ze ji by se asi libilo, kdybychom stejnym zpusobem sly
traktovat (klepat na dvere)... kdyz najdu nekoho, kdo bude chtit vedet vic, ze
ji zavolam...... :DDDDD
A ted neco vaznejsiho, uvedomila jsem si, ze opravdova
laska je obetovani se zcela pro nekoho druheho. Clovek zapomene na sebe a
opravdu mysli vic na toho druheho (uzasnym prikladem jsou rodice, kteri takhle
miluji sve deti). Omlouvam se, ze tento tyden tedy moc duchovnich zprav nepisu,
ale slibuju, ze pristi tyden to bude lepsi!
 |
| Nejen sestry pracují |
 |
| Kaktus a jeho krása |
Jinak myslim, ze to je snad vsechno, mejte se vsichni
krasne, moc na vas myslim!
Zuzi
Žádné komentáře:
Okomentovat