Tak vsichni asi vite,
jake to je, kdyz onemocnite, ze jo... no tak ja stale jeste nemam hlas zpatky,
a to je prosim uz tyden, ale citim se podstatne lepe. Normalne jsem chytila
chripku, takze celou minulou stredu v posteli, ve ctvrtek to preslo v bronchitidu,
opet v posteli, musla jsem vylezt, protoze jsme mely lekci s Romeo a Laureen,
jsou puvodem z Filipin a pristehovali se sem celkem nedavno. Hronze mili lide.
V patek odeznivajici priznaky obou neduhu... a v sobotu a v nedeli uz jenom
plny nos. Nejhorsi na nemocnem misionari je to, ze ho tim tuplem uz nikdo
nechce videt, protoze nikdo nechce onemocnet.....ze ano.
Byly jsme na vymenach se
sestrami v Lethbridgi, jsou to hrozne poslusne a obetave sestry. Sestra Carter
hraje krasne na housle a protoze nacvicuje na krest jejich zajemkyne, hraje
behem obedove pauzy...a to vam byla nadhera. Mohla bych byt jeji spolecnici uz
jenom proto! :D Slouzi ve sboru mladych svobodncyh dospelych, coz je uplne
zvlastni pocit, protoze vsichni clenove a lide, se kterymi pracujete jsou v nasem
veku...
Jinak stridani se blizi,
prisit tyden uz asi doopravdy opoustim Taber!!!! Sdrce mi puka, ale vim, ze vsechno
ma svuj cas a tak to ma byt. Uvidime, kam se podivam priste!
Dneska na skoleni okrsku
jsme meli mluvit o modlitbe a jedna myslenka, ktera me velmi zaujala... jeden
starsi rekl, ze bychom se meli modlit kazdy vecer a dekovat, zadat, ale take se
ptat. Ptat se Nebeskeho Otce na to, co bychom meli napravit, v cem se zlepsit a
z ceho cinit pokani. Ja vim, ze to asi neni nic noveho, ale me to prislo
naprosto prevratne. Zeptejme se ho, co muzeme zlepsit a co by si On pral,
abychom delali jinak nebo lepe.
Mam vas vsechny rada!!!!
Zuzi
Žádné komentáře:
Okomentovat